Kam deš, Honzo, kam deš, Janku, do stalajně na kořalku, kam deš, Honzo, kam deš, Janku, do stalajně pít. Tančí dvojice smíšené, čelem proti sobě, CH zády do středu. Držení ke kolovému tanci zavřené. Po celý tanec se tančí obkročák houpavý (dva kroky v taktu). CH vykročí levou, D pravou

Tančí dvojice smíšené po kruhu čelem proti sobě, CH zády do středu. Držení ke kolovému tanci zavřené. Pásla Nanynka páva mezi horama sama, pásla husičky u čistý vodičky, čekala na svýho pána. 1. – 8. takt: Mírně houpavý obkročák (v taktu jeden krok) s otáčením ke každému kroku pouze o

/: Sivá holubičko, kdes byla? :/ /: Že jsi svoje popelavé peří, :/ ztratila? /: Ztratila sem já ho na poli :/ /: a to tobě , můj zlatý synečku, :/ navzdory. Tančí dvojice smíšené po kruhu, čelem proti sobě, CH zády do kruhu. Držení za pravé ruce v mírném

Chytil sem slepici v noci na ulici, /: žádnej neví jaká byla, žádnýmu se nelíbila. :/ Byla-li strakatá nebo kropenatá, |: žádnej neví jaká byla, žádnýmu se nelíbila 😐 Tančí dvojice smíšené po knihu čelem proti sobě, CH zády do středu. Držení ke kolovému tanci zavřené. Ve 3/4 taktu se

Tančí dvojice smíšené po kruhu čelem proti sobě, CH zády do středu. Držení ke kolovému tanci zavřené. 1. takt: Dva lehké přísunné kroky měkce shora našlapované, druhý nedokončen, podle CH vlevo stranou. CH vykročí levou, D pravou nohou. Spojené paže při každém kroku mírný kmih nahoru a dolů. 2. takt

/: Když sem byl tesařem, nosíval sem sekeřičku za pasem. :/ /: Sekeřička železná a topůrko dřevěný, chodíval sem tesařit, dělat stavení. :/ Tančí dvojice smíšené po kruhu čelem proti sobě, CH zády do středu, držení ke kolovému tanci zavřené. 1. – 2. takt: Dva přísunné kroky podle CH vlevo

Vyletěla holubička /: ze skály, :/ /: probudila modré oči ze spaní. :/ Kdyby byly modré oči /: nespaly, :/ /: byly by tu holubičku dostaly. :/ Nebyla to holubička, /: byl to pták , :/ /: když mě nechceš, má panenko, nechej tak. :/ Tančí dvojice smíšené po kruhu,

Minet z Velkomeziříčska patří k tancům, které byly zaznamenány při guberniálních sběrech kolem roku 1819. Patří do skupiny starých tanců trojdobých jako lidové „hanácké“, „vláčité“ a zlidovělé menuety a minety. Jsou to vesměs tance starší vrstvy, které dnes už vymizely (menuet) a které vytvářely určitý dobový typ. Byly závislé na

Ještě mě nemáš, hopaj, šupaj, už na mě dudláš, hopaj, šup. /: Až mě budeš mít, hopaj, šupaj, tak mě budeš bít, hopaj, šup. :/ Když jsem šel z hodů, hopaj, šupaj, pozdvih jsem nohu, hopaj, šup. Viděl jsem vejra, hopaj, šupaj, dali mně sejra, hopaj, šup. Jindřišku, broučku, hopaj,

Haj, husičky, ze pšeničky, haj, husičky, ze žita, lepší je ta malá holka, než-li je ta veliká. Lala, lalala,…. Tančí trojice, CH a dvě D, levým bokem do středu, CH uprostřed. D jsou zavěšeny vnitřníma rukama do CH, vnější ruce v bok. 1. – 8. takt: Trojice postupuje krátkými poskočnými