Regionální pracoviště Jihočeský kraj: Jihočeské muzeum České Budějovice

Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích patří k nejvýznamnějším kulturním institucím na jihu Čech. První muzejní sbírky byly zpřístupněny veřejnosti na jaře roku 1877 v domě U tří korun vedle městské radnice. Četné dary místních občanů i krajanů v cizině podnítily výstavbu nové účelové muzejní budovy. Monumentální objekt vybudovaný v letech

Continue reading

Regionální pracoviště Jihomoravský kraj: Masarykovo muzem Hodonín

Masarykovo muzeum v Hodoníně je příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje. Kromě pracoviště v Hodoníně spravuje také Vlastivědné muzeum v Kyjově, Městské muzeum ve Veselí nad Moravou a Slovanské hradiště v Mikulčicích. Muzeum má historické, etnografické a archeologické zaměření. Specializovaným pracovištěm spojujícím Hodonín, Kyjov a Veselí je Regionální pracoviště pro lidovou kulturu.

Continue reading

Regionální pracoviště Karlovarský kraj: Muzeum Cheb

Muzeum v Chebu bylo založeno aktem rozhodnutí městského zastupitelstva v lednu roku 1873, zpřístupnění veřejnosti se dočkalo v polovině května roku následujícího, čímž se řadí mezi vůbec nejstarší regionální muzea v Čechách. Své zprvu skromné útočiště nalezlo v části Pachelbelova domu, tedy v objektu, v němž byl v únoru 1634

Continue reading

Regionální pracoviště Královéhradecký kraj: Muzeum východních Čech, Hradec Králové

uzeum východních Čech v Hradci Králové je jedním z největších regionálních vlastivědných muzeí ve východních Čechách. Je příspěvkovou organizací v majetku Královehradeckého kraje. Muzeum sídlí na Eliščině nábřeží v monumentální budově postavené podle návrhu architekta Jana Kotěry a prohlášené v roce 1995 národní kulturní památkou. V historické budově sídlí vedení

Continue reading

Regionální pracoviště Liberecký kraj: Muzeum Českého ráje v Turnově

Muzeum Českého ráje v Turnově patří k nejstarším muzeím regionálního typu České republice. Počátky sbírkotvorné činnosti byly zaměřeny na archeologii, historii a národopis. Tyto sbírkové fondy vytvořily platformu regionálního vlastivědného pracoviště. Předpoklady pro dnešní specializaci turnovského muzea na dokumentaci a prezentaci nalezišť drahých kamenů a historii kamenářství a šperkařství vytvořily

Continue reading

Regionální pracoviště Moravskoslezský kraj: Muzeum Těšínska

Muzeum Těšínska v Českém Těšíně je jedním ze čtyř krajských muzeí v Moravskoslezském kraji. Programově se věnuje bohaté historii, přírodovědě a vlastivědě české části Těšínského Slezska. Bylo založeno jako moderní muzeum po druhé světové válce v roce 1948 v Českém Těšíně, ale navazuje na mnohem starší muzejní tradice, které sahají

Continue reading

Regionální pracoviště Moravskoslezský kraj: Muzeum Novojičínska

Muzeum Novojičínska je příspěvková organizace Moravskoslezského kraje, která působí v okrese Nový Jičín, kde slučuje jedenáct městských muzeí a památníků. Bližší informace: Muzeum Novojičínska Péče o tradiční lidovou kulturu moravskoslezského kraje Předchůdcem Městského muzea bylo tzv. Kattauerovo muzeum v Novém Jičíně vytvářené od roku 1849 a založené v roce 1861.

Continue reading

Regionální pracoviště Olomoucký kraj: Vlastivědné muzeum v Olomouci

Dějiny olomouckého muzejnictví se začaly psát v říjnu 1848, kdy byl při nedělní škole pro tovaryše otevřen fyzikálně-mechanický kabinet. V éře bachovského absolutismu však kabinet, vzdáleně připomínající muzeum, zanikl (1853). Na tento pionýrský počin nepřímo navázalo Průmyslové muzeum Františka Josefa, které bylo založeno v roce 1873 (otevřeno 1875), o rok

Continue reading

Pardubický kraj: Soubor lidových staveb Vysočina v Hlinsku

Soubor lidových staveb Vysočina je jediným muzeem v přírodě v Pardubickém kraji. Leží na pomezí Železných hor a Žďárských vrchů, v kraji, jehož rozmanitá přírodní krása okouzlovala a okouzluje mnohé známé malíře, v kraji bohatém na historické památky včetně dochovaných dokladů lidového stavitelství. Nejvíce těchto památek je soustředěno právě v

Continue reading

Regionální pracoviště Plzeňský kraj: Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech

V první polovině 19. století byly Klatovy administrativním centrem kraje, což umožnilo jejich velký hospodářský rozvoj. Přestože byly krajské úřady roku 1849 přesunuty do Plzně a Klatovy zůstaly pouze městem okresním, nastoupené trendy hospodářského rozvoje se nezastavily a umožnily tak růst kulturního a společenského života ve druhé polovině 19. století.

Continue reading