Zapsáno do Národního seznamu: 2019 Hodová tradice na Slovácku je živou a nejvíce rozšířenou výročně obyčejovou slavností. Původní poslání hodů jako děkovných oslav, kdy se završoval výsledek zemědělské práce, zůstalo značnou měrou zachováno. V životě obcí na Uherskohradišťsku mají hody vysoký společenský status. Jejich rozšíření a intenzita je výjimečná, o

Zapsáno do Národního seznamu: 2019 Technika paličkované krajky se řadí mezi rukodělné textilní řemeslné techniky. Základní pomůckou pro práci krajkářky je poduška (na Vamberecku nazývaná „herdule“) – pilinami či senem naplněný látkový válec opatřený snímatelným látkovým potahem, soustružené paličky z tvrdého dřeva a kovové špendlíky. Vlastní krajka se zhotovuje z

Zapsáno do Národního seznamu: 2018 Výroba žinylkových textilií byla původně rozšířena ve více regionech České republiky, ovšem v současnosti přetrvává pouze v Tkalcovně na Betlémě v okrese Chrudim. Jde o specifickou výrobu, která se skládá z následujících úkonů: přípravy osnovy pro tkaní předdíla, tkaní předdíla, stříhání předdíla, cvirnování šňůrek, sesazování

Zapsáno do Národního seznamu: 2018 Kontinuální tradice dudáctví se na území České republiky projevuje zejména na Chodsku, Plzeňsku, Chebsku, Strakonicku, jihočeském Doublebsku, Kozácku, Blatech a Jablunkovsku. Zastoupení nositelů, řemeslné zpracování dud, jejich ladění a repertoár vychází z regionálních specifik a vývoje dudácké tradice na území Čech, Moravy a Slezska. Technika

Zapsáno do Národního seznamu: 2018 V současnosti se v etnografickém regionu Horňácko věnují výrobě vzorovaných tkanin dva výrobci. Tkaní je tradiční lidové řemeslo, které bylo ve venkovském prostředí nejvíce rozšířeno zejména v 19. století. Tkaní tzv. činovati pak nabývalo významu v průběhu první třetiny 20. století a sloužilo především k

Zapsáno do Národního seznamu: 2018 Tradiční bednářství se v současnosti na území České republiky pojí především k technologii vaření piva. V rámci pivovarnického podniku Plzeňský Prazdroj, a. s. pracuje tzv. bednářská parta, čítající osm specializovaných řemeslníků, kteří provádějí výrobu, opravy a údržbu kvasných kádí, ležáckých a transportních sudů. Tito řemeslníci

Zapsáno do Národního seznamu: 2017 Řeka Vltava plní důležitou roli v životě člověka již od prvních osídlení. Mnohdy sloužila jako důležitá obchodní cesta, na které se používala různá plavidla, nejvíce vor využívající pro svůj pohyb přirozený tok řeky. První zmínky o voroplavbě na Vltavě jsou datovány do 11. století. Ačkoliv

Zapsáno do Národního seznamu: 2017 Ochotnické divadlo je v České republice velmi rozšířeným fenoménem s kontinuální tradicí, která se vyvíjí od konce 18. století. Dodnes je součástí místní kultury, kde působí jako organizátor kulturního a společenského života. V každém z krajů České republiky působí několik desítek ochotnických souborů. Nejstarší písemná zpráva pochází z Vysokého nad

Zapsáno do Národního seznamu: 2017 Masopustní obchůzky jsou v České republice velmi rozšířeným výročním obyčejem. Dlouhou tradici mají rovněž v Milevsku v Jihočeském kraji, kde byl poprvé masopustní průvod popsán etnografem Štěpánem Dvořákem již v roce 1862. Masopust je zde ojedinělý alegorickými vozy a ústřední postavou Bakuse, který je na konci průvodu symbolicky

Zapsáno do Národního seznamu: 2017 Morové průvody v Brtnici přímo souvisí s církevními poutěmi Anděla Strážce kolem svátku sv. Jiljí. Tyto poutě historicky navazují na morovou ránu v roce 1715, která si vyžádala 183 obětí za více než půl roku. Od této doby se každoročně vzpomínalo na oběti modlitbami za zemřelé při mších.