Regionální pracoviště kraj Vysočina: Muzeum Vysočiny Třebíč
Muzeum Vysočiny Třebíč je regionální institucí zabývající se dokumentací přírodních a historických poměrů na jihozápadní Moravě, zvláště v okolí Třebíče, Moravských Budějovic, Náměště nad Oslavou a Jemnice, je institucí, která byla pověřena funkcí regionálního odborného pracoviště pro kraj Vysočina v naplňování Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu. Bližší informace:
Regionální pracoviště Praha: Muzeum hlavního města Prahy
Muzeum hlavního města Prahy bylo založeno v roce 1881. Jeho současná budova byla postavena v letech 1896-1898. Nejvyhledávanějším exponátem muzea a světovým unikátem je Langweilův model Prahy z let 1826-1837, detailní papírové zpracování historického jádra města na ploše 20 m2. Bližší informace: Muzeum hlavního města Prahy Tradiční lidová kultura v
A. I. 1 DÍVČÍ CHOZENÍ DOKOLA PŘED ZAHÁJENÍM TANCE (v kole)
/: Za naši stodolou je řeřáb, sú na ňom řeřabiny, :/ /:míla sem věrnýho milýho, huž mi ho vodlúdily. :/ /: Copa tě, hubičko, chlapec řek, hdyž von šel vod tebe pryč, :/ /: von mi to nastokrát říkával, že huž k nám nepříde víc. :/ /: Von mi to
A. I. 2 DO KOLEČKA – FORMA PÁROVÁ 3/8
Interpretace melodie J. Holoubek, 1992. /: Má hubičko, šocrličko, to je všechno pro tebe, :/ že já muším nalámati sedum sáhů kame-, sedum sáhů kamene. /: Sedum sáhů kameníčka, vosum sáhů dřivíčka, :/ že já muším zavorávat potřekovský pole, potřekovský políčka. Srov. O. Zich, ČL 19, 1909, s. 222
A. I. 3 DO KOLEČKA – FORMA KOLA
J. Jindřich ChZ. d. 6. č. 42 /:Ráda já miluju takovýho chlapce, kerý nosívává marcipány v kapse:/ /: Marcipány v kapse, v bílým šálku jabka, aby to vedíla jeho panimatka. :/ Při předzpěvu stojí páry volně vedle sebe, většinou v půloblouku, D poskakují nebo přešlapují na místě, někdy se otočí
A. I. 4 NAHORU (PŘÍPITEK PŘED MUZIKOU, TYP TUŘ)
Tento přípitek před muzikou podle L. Kuby zpívala někdy i děvčata a dávala připít chlapcům. Zpěvák si zvolil populární “tuš” – “Že to pivo nevypiju, že to pivo vypiju”, ovšem s charakteristickým projevem v chodském zpěvu. Zpíval Jiří Kapic (1931), na dudy hrál Richard Vízner (1973).
A. I. 5 ZELENÝ KÚSEK
JÁ RÁD MILUJU KAŽDOU HODINU Interpretace podle starší tradice. J. Holoubek, 1992. Párový figurální tanec s proměnlivým taktem. Základní postavení a držení: Páry proti sobě, CH zády do kruhu v párovém držení zavřeném. Základní kroky: přísunný valčík, natřasaná sousedská, vláčný obkročák. Schema kroků: 00/ SS / 00/ SS / +
A. I. 6 ŠOTYŠ
O. Zich, 25 ch. p. č. 20 Text: J. Jindřich CHZ, d. 3, č. 50. Ten tranovský poklasný, to je šelma nechčasný. /: honí nás, bije nás, ten by zasloužil provaz :/ Náš direktor, to je pán, rozkazuje robotám. /: robotě, tý slotě, vod houterka k sobotě. : / Párový
A. I. 7 TAJČE – VARIACE FIGUR
Interpretace J. Holoubek, 1992. Doprovod a zpěv na melodie obvyklé v Postřekově. To se to houpá, to se to šoupá, to se to tancuje, když muzika hraje, to se to houpá, to se to šoupá, to se to tancuje při muzice. Šenkýřka hezká, ta si nestýská, padají tolárky do její
A. II. 1. DO KOLEČKA – FORMA PÁROVÁ VE 2/4 RYTMU
M. Pučelíková, sběr. Srov. Bonuš, 1955; zápis melodie V. Kupilík. My z Mrákova nic nedbáme, jen když máme muziku, peněz sobě naděláme z olověnejch knoflíků. Točivý tanec “do kolečka” – typ párový 2/4 Základní postavení a držení: Dvojice stojí volně po prostoru nebo v kruhu, při předzpěvu v kole otevřeném,
Recent Comments