E. 11 DOUDLEBSKÉ PÁROVÉ KOLEČKO 3/8

Allegro maestoso – důstojně q = 112 – 116 Ouha, strouha, cestička k mej milej (do mlejna), ouha, strouha, cesta dlouhá. Cesta zlá, zas dobrá, kam jsi mě zavedla, ouha, strouha, cesta dlouhá. Eště mám doma pár volů švajcarů, eště mám doma mladou ženu. Pár volů švajcarů, sedumnáct grejcarů, eště mám

Continue reading

E. 12 DOUDLEBSKÉ PÁROVÉ KOLEČKO: KOLEČKO SMRTI 3/8 ( = var. č. 10 – párový)

Píseň jako v E.11. Typ tance: párové – trojicové prudké dvojhupé kolečko. Postavení a držení – viz u E. 10. Tanec: T. 1. – 4. čtyři dvojhupé kolečkové kroky, 5. – 6. dva dvojhupé kroky s možností furiant, rytmu, 7. – 8. dva dvojhupé kroky, 9. – 10. tři poskoky

Continue reading

E. 13 DOUDLEBSKÁ KOLEDA S MEČOVÝM TANCEM Z KAPLICKA A TRHOVOSVINENSKA

„Mečová koleda“ – vlastně tanec se šavlemi, byla obřadním masopustním tancem, který byl pěstován jihočeskými německými osadníky zejména na Kaplicku a v etnicky smíše­ných vesnicích na Trhovosvinensku. Záhy se však rozšířil do celé oblasti Doudlebska, kde se stal také součástí tzv. „doudlebské koledy“, která spočívala v obcházení skupiny koledníků provázených

Continue reading

F. 1 Sedlák z Prahy jede (k tanci dokolečka)

F. 1.-3. PÍSNĚ ZE ZLATOKORUNSKA Jsou příkladem starší vrstvy jihočeské hudební tradice. Pocházejí z tzv. „Zlatokorunského rukopisu“ Ondřeje Hůlky, „hospodního hráče“, který obsahoval cca 160 vzácných notovaných zápisů ze 2. poloviny 18. století. Píseň F. 1 aF. 2 přetiskl s ostatními 20 z rukopisu převzatými písněmi ve své sbírce K.

Continue reading

F. 2 Pěkně se zelená (k tanci dokolečka)

F. 1.-3. PÍSNĚ ZE ZLATOKORUNSKA Jsou příkladem starší vrstvy jihočeské hudební tradice. Pocházejí z tzv. „Zlatokorunského rukopisu“ Ondřeje Hůlky, „hospodního hráče“, který obsahoval cca 160 vzácných notovaných zápisů ze 2. poloviny 18. století. Píseň F. 1 aF. 2 přetiskl s ostatními 20 z rukopisu převzatými písněmi ve své sbírce K.

Continue reading

F. 3 Ty krňanský vovce (z Krnína u Zlaté Koruny)

F. 1.-3. PÍSNĚ ZE ZLATOKORUNSKA Jsou příkladem starší vrstvy jihočeské hudební tradice. Pocházejí z tzv. „Zlatokorunského rukopisu“ Ondřeje Hůlky, „hospodního hráče“, který obsahoval cca 160 vzácných notovaných zápisů ze 2. poloviny 18. století. Píseň F. 1 aF. 2 přetiskl s ostatními 20 z rukopisu převzatými písněmi ve své sbírce K.

Continue reading

F. 4 DOUDLEBSKÁ KOLEČKA ZE ZLATOKORUNSKA

  Tato souborová suita párových tanců „do kolečka“ a smíšených „kol“ má charakter doudlebských „koleček“, která svým výskytem zaujala široký prostor v dolní části Budějovického kraje. Užité pořadí tanců a jejich návaznost odpovídá skutečným tradičním zvyklostem a dobře vyjadřují požitek současných tanečníků i dosavadní oblibu tohoto druhu tanců. Důsledně je

Continue reading

F. 5 VOLNÁ KOMPOZICE FIGUR ŠUMAVSKÝCH KOLOVÝCH TANCŮ Z NĚMECKO-ČESKÝCH ZÁBAV.

Doprovod: lidová muzika s dudami Lendler Pásmo tanců je zpracováno na základě motivů lendleru, štajryše, valčíku a polky. Přesto, že tyto tance byly tančeny také jako jednotlivé „kousky“, vcelku jejich návazné pořadí vystihuje náladu lidových tanečních zábav v příhraničním smíšeném česko-německém osídlení dolní části Pošumaví. Ukázky partu k lendleru a

Continue reading

F. 6 BIBERHENNL – SLEPICE (SLEPIČKA) Z POŠUMAVÍ

  Doprovod: instrumentální. Sv. Katherina (Nýrsko) – J. Blau, ZFÖV, VIII, 1902, s. 170.   Předehra, mezihra, dohra Typ tance: figurální párový s napodobivými prvky ve 3/4 taktu a v pomalém tempu. Postavení: CH a D čelem proti sobě, CH zády do kruhu. Držení: CH drží D pr. rukou na

Continue reading

D. 1 PÁROVÉ KOLEČKO Z ROUDNÉ (Vorání) (Soběslavsko)

Roudenští sedláci vorají, Janovští jedou vorat, vzkázal mě můj milej rozmilej na stokrát pozdevovat. Typ tance: párový do kolečka. Postavení: CH a děvče čelem proti sobě, boky jsou předsunuty od osy páru. Držení: vzájemné držení zeširoka za ramena, chodidla pravé nohy vnější stranou k sobě. Tanec: 1. – 3. takt

Continue reading