Morové průvody v Brtnici
Zapsáno do Národního seznamu: 2017 Morové průvody v Brtnici přímo souvisí s církevními poutěmi Anděla Strážce kolem svátku sv. Jiljí. Tyto poutě historicky navazují na morovou ránu v roce 1715, která si vyžádala 183 obětí za více než půl roku. Od této doby se každoročně vzpomínalo na oběti modlitbami za zemřelé při mších.
Ruční výroba masopustních masek v Zákupech
Zapsáno do Národního seznamu: 2017 Řemeslo výroby papírových masopustních masek na Českolipsku je v rámci České republiky zcela unikátní a výroba samotná výroba je velmi úzce závislá na konání masopustních obchůzek a průvodů. Společnost PVO s.r.o. navazuje na tradiční rukodělnou výrobu papírových masek v Zákupech v Libereckém kraji a doposud je jí daří
Velikonoční slavnosti Matiček a Ježíškových Matiček na Hané
Zapsáno do Národního seznamu: 2017 V minulosti byly slavnosti Matiček a Ježíškových Matiček v etnografickém regionu Haná rozšířeným obyčejem. V průběhu 20. století byl několikrát zakazován nacistickým i komunistickým režimem, definitivně však došlo k obnovení po roce 1989. V současné době se tato unikátní tradice vyskytuje na území obcí Bělkovice-Lašťany, Bohuňovice a Dolany v Olomouckém kraji.
Skřípácká muzika na Jihlavsku
Zapsáno do Národního seznamu: 2016 Část území Kraje Vysočina – bývalý okres Jihlava a Havlíčkův Brod – mají specifikum, a to existenci bývalého německého jazykového ostrova (Iglauer Sprachinsel). Německé obyvatelstvo sem přišlo ve 12. století s rozvojem těžby stříbra na Jihlavsku. Německé obyvatelstvo pocházelo především z Bavorska (odtud pojem „pajerský“
Velikonoční obchůzky s Jidáši na Bučovicku
Zapsáno do Národního seznamu: 2016 Součástí velikonočního hrkání a klapání jsou v některých oblastech naší republiky obchůzky s Jidáši, konající se na Velký pátek nebo Bílou sobotu. Na Bučovicku chodí s hrkači Jidáš ve většině případů v pátek odpoledne, a to ve dvou termínech, v 15 a 17 hodin. Důvodem
Lidová tradice výroby vánočních ozdob ze skleněných perliček
Zapsáno do Národního seznamu: 2015 Historie výroby skleněných vánočních ozdob sahá hluboko do historie. V 15. a 16. století přicházeli do Jizerských hor němečtí skláři, kteří v lesích zakládali malé sklárny. Polotovary ze skláren se zpracovávaly zejména podomácku, formováním nad kahanem. Z Jizerských hor se výroba skleněných perlí postupně rozšířila
Betlémská cesta v Třešti
Zapsáno do Národního seznamu: 2015 Město Třešť patří vedle Jihlavy a Třebíče k významným střediskům betlemářství nejen na Vysočině, ale i v celé České republice. Již více než dvě století se zde udržuje stále živá tradice – vyřezávání betlémů, jejich stavění, ale také jejich specifické zpřístupnění široké veřejnosti v autentickém
Loutkářství na Slovensku a v Česku
Zapsáno do seznamu UNESCO: 2016 Zapsáno do Národního seznamu: 2014 Loutkové divadlo je neoddělitelnou součástí divadelní tradice na Slovensku i v České republice. Patří k významným a stále živým a vyvíjecím se prvkům nehmotného kulturního dědictví obou národů. Tento kulturní fenomén byl zapsán do Reprezentatívneho zoznamu nehmotného kultúrneho dedičstva Slovenska
Technologie výroby modrotisku
Zapsáno do Národního seznamu: 2014 Modrotisk je výsledným produktem techniky zdobení látek, při níž se pomocí dřevěných nebo kovových forem nanese na plátno rezerva – hmota, jež chrání textilii v místech, která se nemají zabarvit. Potištěná látka je poté zastudena barvena v indigové lázni. Výroba modrotisku má své kořeny v
Tradiční léčebné procedury a odkaz V. Priessnitze
Zapsáno do Národního seznamu: 2014 Priessnitzovy léčebné lázně v Jeseníku leží uprostřed nedotčené přírody Rychlebských hor a Hrubého Jeseníku v nejsevernějším cípu Olomouckého kraje. Ve svém názvu nesou jméno svého zakladatele Vincenze Priessnitze a jsou vůbec prvním vodoléčebným ústavem světa. Priessnitzovo jméno a přínos jsou známy především odborné medicinské veřejnosti.
Recent Comments