Zřizovatel:

F. Veselsko s Moravskopíseckem a Bzeneckem

O tancích z Veselska s Moravsko-píseckem a Bzeneckem

V podstatě jde o podobné tance nebo o varianty tanců jako v oddílu E. Opíráme se o zprávy a výzkumy tanců především v současné době z obcí Veselí nad Moravou, Hroznová Lhota, Kněždub, Tvarožná Lhota, Vnorovy na jedné straně a Písek a Těmice v sousedství Bzence na straně druhé. Nejdůležitější roli zde rovněž hrály tance točivé, sedlcká (někdy též sedlácká -Hroznová Lhota, Tasov), nebo nazvané podle obcí "písecká" a "těmická". Zásluhou souboru Radošov byl zapsán u téměř stoleté pamětnice tanec sedlcká(-ý) z Veselí nad Moravou ve starší podobě. V tanci se objevuje obcházení dvojice kolem sebe a zahájení víření poskoky vzdáleně podobnými poskokům u "hucké sedlcké". (viz E. 5) Sedlcká - sedlácká z Hroznové Lhoty, stejně jako sedlcká v Kněždubu, má kromě základních tanečních figur (pohyb při zpěvu taneční písně, společné víření dvojice, samostat­ný taneční projev chlapce a dívky), rovněž společné obcházení kolem sebe v držení za pravé ruce v připažení. Sedlcká ze Vnorov se tančí v podstatě stejně jako jednodušší forma sedlckých: pohupování při zpěvu, víření za pravé a levé lokty a samostatný taneční projev tanečníka a tanečnice. Jako zvláštnost se tu objevu­je sedlcká ve trojici.
Protějškem točivých tanců je ve všech obcích mužský tanec verbuňk - čardáš. Poněkud odlišná je písecká sedlcká "rekonstruo­vaná podle popisu starých tanečníků" a podobně též těmická sedlcká. Figurální tance se zaznamenaly ve větším počtu ve Tvarožné Lhotě a ve Vnorovách. Tančíval se zde hojně tanec "slavík" (Strýče Slavíku), který v Tvarožné Lhotě tančí čtyři páry v postavení do kříže s umným vyhýbáním si probíhajících párů cvalem na protější místo. Kromě běžných figurálních tanců (řemeslnických tanců, šotyšek, trojicových tanců atd.) je pozoru­hodný tanec "nebožtík" ze Vnorov, který sem pronikl ze sousední Strážnice.
Z tanečních her (holúbek - šátečková, legátková, palicová, káčer) se uchovaly téměř všechny v souvislosti se svatbou nebo o fašanku. K fašanku se pojí též klátková, zaznamenaná v Hroz­nové Lhotě, kterou podle písně Dyž bylo mája měsíce ... tančí na závěr masopustního úterku všechny ženy a muži v kole předávajíce si navzájem "klátek". V závěru tance pak první s klátkem vede za sebou celý řetěz tanečníků spolu s doprovodnou hudbou až na náves a jakmile obešli celou ves, vracejí se zpět do taneční místnosti, kde úderem dvanácté tanec končí. Při klátkové podobně jako při kotu vodí první celý řetěz po různých prosto­rových křivkách. Podobně jako v Hroznové Lhotě se tančila podle Rozky Falešníkové klátková i v Tasově. Začínala rovněž kolem na píseň shora uvedenou. Při zpěvu této písně postupovali tanečníci a tanečnice přísunnými kroky po kruhu za zpěvu taneční písně. Při poslední slabice každého verše všichni tanečníci hluboce dřepli, až se tanečnicím doširoka nadnesly sukně. Tanci se říkalo "na zelé" a tančil se proto, aby hospodyním, které se ho účastnily, narostly velké hlávky zelí. Proto ho někdy tančívaly pouze ženy. V další části taneční písně se kruh otáčel drobnými krůčky vpravo stranou (já střevíčky...). Na slovo velice opět ukročí stranou po kruhu a dřepnou až hluboko k zemi. Je to tanec s vegetativní magií podobně jako konopice v Nové Lhotě a konopě v Ratiškovicích a v Javorovci. První zpráva o klátkové z Veselska (patrně z Hroznové Lhoty) je uložena v Bartošově pozůstalosti v SA Brno. sign. G 33/K 3, fol. 1082. Další záznam klátkové, tentokrát přímo z Hroznové Lhoty, je v tzv. Šoupalově pozů­stalosti v Hodoníně z dvacátých let tohoto století. Rozka Falešníková pak uvádí v katalogu k Národopisné slavnosti v Uherském Ostrohu - Předměstí v roce 1930 popis "klátkové" a tanec "na zelé" z Tasova. Podle jejího vyprávění pak autorka tohoto pojednání zapsala oba tance opakovaně v letech 1974 -1977. Úhrnně byly všechny údaje o tanci klátková na Slovácku zpracovány v článku téhož názvu Z. Jelínkovou (vyd. OKS Hodonín 1981).
V závěru "klátkové" i tance "na zelé" se obvykle tančila sedlcká. při které se např. v tanci "na zelé" hodně přičapovalo, aby narostly velké hlávky zelí. Takto tančíval malíř Antoš Frolka se ženou o fašanku. O fašanku se též prováděly různé taneční nebo pohybové hry žertovného rázu jako např. mlynářská v Hroznové Lhotě s napodobováním natřásání mlýnského složení.

F. 1 Sedlcká z Hroznové Lhoty
F. 2 Sedlcká z Moravského Písku
F. 3 Sedlcká z Těmic
F. 4 Sedlcká z Veselí nad Moravou (rekonstrukce)
F. 5 Sedlcká ze Vnorov
F. 6 Klátková z Hroznové Lhoty
F. 7 Mlynářská z Hroznové Lhoty
F. 8 Slavík-křižák z Tvarožné Lhoty
F. 9 Nebožtík ze Vnorov