F. 2 SEDLCKÁ Z MORAVSKÉHO PÍSKU

[: Lepší je vínečko, než-li voda :],
[: lepší je cérečka, než-li vdova :].

[: Cérečka miluje, nic neříká, :]
[: a vdova spomíná neboštíka :].

Písecký stárek porúbal hájek,
[: porúbal, posekal švarný šohajek :].

Písecký stárku, nerúbaj hájku,
[: nerúbaj, nesekaj, švarný šohajku :].

Písecké děvčata, pěkné líčka máte,
enom nám povězte, čím sa umýváte.

Tančí dvojice smíšené před muzikou. Tanec zahajuje CH předzpěvem taneční písně. Při zpěvu přenáší váhu těla. gestikuluje pažemi atp. Na zatleskání k němu přiběhne D, postaví se po jeho pravici, uchopí se za vnitřní ruce a přenášejí spolu váhu těla tím, že v lichých taktech vykročí vnější nohou vpřed, vnitřní noha se mírně posune s limitem podřepmo v kolenou, kmih spojenými vnitřními pažemi vpřed. V sudých taktech provedou krok vnitřní nohou vzad s přísunem vnější nohy – ukončeno limitem podřep­mo, kmih spojených paží vzad. Někdy se nohy nepřisouvají, pouze se hmity v kolenou přenáší váha těla z jedné nohy na druhou.

Hudba opakuje předzpívaný nápěv k tanci.
Dvojice se zavěsí za pravé lokty a víří vpravo kolem krokem:
1. takt – a: Vykročí vnitřní (pravou nohou) vpřed po kroužku, špice vytočena zevnitř, noha v koleně mírně povolí,
b: Rozšafný krok vnější nohou vpřed, špice mírně vtočena dovnitř, pravá noha v koleně odpéruje nahoru.
Takto se víří až do konce přehrávky nebo se změní směr i noha a část písně víří závěsem za levé lokly doleva. Při změně směru se dvojice s tlesknutím zastaví čelem k sobě, na druhou dobu výdrž a pak teprve následuje víření opačným směrem za levé lokty. Opět vykračuje vnitřní, nyní levá noha s podřepem v koleně.
Po předzpěvu další písně dvojice tančí podobně jako prve, jenže před zahájením víření přešlapuje v držení téměř jako ke kolovému tanci (D natočena obličejem k CH) na místě po několik taktů s natáčením jedním a druhým směrem, pohyb CH:
1. takt – a: CH se natočí o 45° vpravo k D a současně udělá krok levou nohu přes pravou, pravá vzadu na špičce,
b: Přešlap na místě na pravou nohu.
2. takt – a: Obrat o 90° vlevo a současně zakročí levou nohu za pravou nohu na celé chodidlo, pravá noha se odlepí patou od země.
b: Zvedne pravou nohu od země a došlápne na ní od země.
3. – 4. takt = 1. – 2. takt.

Pohyby D:
1. takt – a: D pozvedne pravou nohu od země, mírně ji pozvedne v koleně a zakročí za patu levé nohy, která se opírá jenom přední částí chodidla o zem.
b: Pozvednutou levou nohu došlápne na zem na stejném místě kde prve stála.
2. takt – a: S natočením o 90° za levým ramenem čelem k CH došlápne pravou nohu na zem, špice vtočena mírně zevnitř, levá pata odlepena od země.
b: Zvednutím levé nohy došlápne zpět na zem.
3. takt – a: Vrací se nazpět pravou nohou za levou nohu s otočením o 90° vpravo. Levá noha na přední části chodidla.
b: Pozvedne levou nohu od země a došlápne celým chodidlem zpět na zem.
4. takt = 2. takt.
V dalších taktech se zavěsí dvojice za pravé lokty a víří shora uvedeným krokem až do konce písně vpravo. Na a) každého taktu vykročí pravá noha s podřepem v koleně.

CH zpívá další sloku písně.
Dvojice se pohupuje před muzikou v držení za vnitřní ruce jako prve.

Hudba přehrává píseň k tanci poprvé.
Dvojice tančí v prvních čtyřech taktech přešlapování na místě jako prve.
5. – 8. takt: Dvojice víří v závěru za pravé ruce lokty krokem jako nahoře.
9. takt: Zastaví víření tím. že se na a) otočí čelem k sobě se současným tlesknutím každý do svých dlaní, na b) výdrž.
10. a další takty: Víření doleva za levé lokty až do konce nápěvu.

Hudba zahraje dohrávku.
CH roztočí D, která se otáčí na místě přešlapováním z nohy na nohu (otáčí se doprava a vykračuje pravou nohou). CH cifruje. Po určité době se opět zavěsí za pravé lokty a zakončí vířením vpravo. Tanec je ukončen šlapákem, který bývá prokládán čtyřmi přísunnými kroky stranou.

Tančí Jiří Höhn (1957) a Ludmila Höhnová (1957), hraje muzika souboru Radošov z Veselí nad Moravou ve složení Antonín Těthal (1958) primáš, Richard Bittner (1964) klarinet, Přemysl Kolaja (1958) housle-kontr a Jaroslav Smutný (1934) kontrabas.