F. 7 MLYNÁŘSKÁ Z HROZNOVÉ LHOTY

Sú mlynáři, sú, dyž jim kola jdú,
sú mlynáři dobří chlapi
, dyž jim mlýny klapy, klapy,
hodně zemelú.

Sú mlynáři, sú, dyž jim kola jdú,
dyž jím kola nechcú jíti, mlynářé sa chyťá pití,
nic nezemelú.

Sú mlynáři, sú, dyž jim kola jdú,
dyž jim kola nechcú jíti, mlynářé sa škrábú v řiti,
nic nezemelú.

Mynářská byla známá v širokém dalekém okolí. Předváděla se v užší nebo širší podobě při různých domácích zábavách (vaření trnek, loupání fazole atp.). Hlavního uplatnění docházela v druhý svatební den. kdy se konaly různé podobné zábavy jako podkúvání, holení atd. Při mynářské se vlastně napodoboval žertovně (někdy až příliš) chod mlýna a ošetřování mlýnských strojů stárkem anebo šikovnou paní mlynářkou.
Obvykle 4 chlapci nebo muži se smyslem pro legraci, oblečení do bílých traslavic a konopných košelí, přicházeli s písní „Sú mlynáři, sú“ doprostřed sálu nebo jizby. Každý z nich nesl židli, které pak postavili vždy 2 a 2 opěradly proti sobě. Sami se pak postavili čelem k opěradlům, sklonili se a děvčata nebo domácí přes ně přetáhly velkou plachtu. Představovali tím vlastně mlýnské složení. Hudba může podchytit předzpívaný nápěv a chlapci pod plachtou zpívají stále dokola uvedený taneční nápěv „Sú mlynáři, sú“, opírajíce se přitom o lenochy židlí. Zdvíhají současně paty od země a přirážejí je zpět k zemi (v každém taktu dvakrát nadzvedají paty). Nadzvednutí se provede v předtaktí, aby na každou dobu dopadli patami na zem. Pokud mají obuty vysoké boty s podkůvkami, znázorňují tím dokonale chod mlýna. Sami se přitom potřásají a plachta, kterou jsou přikryti, se natřásá v rytmu zpívané písně. Kolem mlýnského složení obchází šikovná paní mlynářka s metličkou v ruce, která zkouší, jestli je už mouka hotová (předtím položila na sedadla některých židlí trochu mou­ky). Tu pak při obchůzce nabírá na dlaň a fouká do ní. Přitom stále obchází kolem a čistí složení. Není výjimkou, že při tomto úkonu se připojí i často peprnější poznámky z řad přihlížejících svatebčanů atd.

Tančí a hraje skupina z Hroznové Lhoty, mlynářku Věra Valíčková (1975), „mlýnské složení“ Jiří Prachař (1974), Milan Frola (1974), Libor Motyčka (1974) a Petr Pavka (1969), asistují ostatní členové skupiny, muzika jako v F. 1.