Je to jeden z druhů moravských a slezských čardášů – kombinace některých čardášových kroků a figur, známých na sousedním Slovensku, doplněný o další prvky (úkroky s přednožováním druhé nohy), „čardašové“ víření vpravo a vlevo (vykračuje vnitřní noha) a další: polkové otáčky CH a D od sebe a k sobě zakončené podupy. Hudební podklad tvoří známá píseň Pásol Jano tri voly. Pokud si taneční dvojice předzpěvovala první sloku, postavila se před hudbu D po pravici CH, spojena s ním za vnitřní ruku a v lichých taktech tančila jedním přísunným krokem (vykročí vnější noha) vpřed a v sudých taktech jedním přísunným krokem (vykročí vnitřní noha) vzad (= přenášení váhy těla při zpěvu).
Hudba opakuje předzpívaný nápěv k tanci. První část písně (1. – 4. takt) je v tempu pomalém. Druhá část (5. – 7. takt včetně repetic) je v tempu rychlém. Třetí část (8. – 13. takt) má polkový ráz. Čardášová a polková část se opakuje.
A – část pomalá.
Dvojice tančí v postavení čelem proti sobě, paže připaženy.
1. takt – a: CH i D úkrok levýma nohama vlevo stranou.
b: Pravé nohy CH i D přednoží pokrčeně obloukem před nohu stojnou (levou) a položí pravou špičku chodidla před levou špičku a zároveň se poněkud zhoupnou v kolenou.
2. takt = 1. taktu, ale naopak a opačnýma nohama.
3. takt = l. takt.
4. takt – a: CH i D krok pravou nohou na místě (dokročí vedle levé nohy).
b: CH i D přikročí levou nohou k noze pravé.
B – část rychlá.
5. – 7. takt: Dvojice v čardášovém držení pravými boky u sebe zavíří třemi čardášovými kroky kolem společné osy. V každém taktu na – a vykročí pravé nohy mírně vpřed po obloučku tak, že se vnějšími hranami chodidel téměř dotýkají. Na – b zvrtem na pravém chodidle se pootočí a současně došlápnou levou nohou poněkud před nohu pravou špičkou dovnitř. Těmito třemi čardášovými otáčkami si navzájem vymění místa.
/:1. – 4.:/ takt = 1. – 4. takt, oba však začínají vpravo. Vše se tedy tančí naopak a opačnou nohou.
/:5. – 7.:/ takt = 5. – 7. takt, dvojice se otočí třemi čardášovými kroky v postavení levými boky doleva, vykročí levé nohy. Vracejí se na svá původní místa.
C – část polková.
8. – 10. takt: D se otáčí dvěma polkovými kroky od CH směrem doprava, vykročí pravou nohou. Místo třetího polkového kroku v 10. taktu třikrát zadupe s mírně sníženým těžištěm levou, pravou, levou nohou.
11. – 13. takt: D se vrací třemi polkovými kroky s otáčením doleva k CH, vykročí levou nohou. Místo třetího polkového kroku ve 13. taktu může třikrát zadupat pravou, levou, pravou nohou.
CH v těchto šesti taktech (8. – 13. takt) tančí na místě „trojkročky“ (vlastně v každém taktu provede na místě stále ve stejném postavení drobný přeměnný krok jednou pravou a jednou levou nohou. Místo toho může volit i různé „cifry“ z mužského tance „skoku“). Na začátku 8. taktu vykročí pravou nohou.
B – část čardášová.
14. – 16. takt = 5. – 7. takt: dvojice víří třemi čardášovými kroky vpravo, vykročí pravá noha. CH a D si tím vymění navzájem místa.
C – část polková.
/:8. – 10.:/ takt = 8. – 10. takt: D tančí směrem od CH dvěma polkovými kroky s otáčením doleva, vykročí levou nohou. Místo třetího polkového kroku se třemi podupy zastaví a připraví se k otáčení doprava směrem k CH.
/:11. – 13.:/ takt: D se vrací dvěma polkovými otáčkami doprava k CH, vykročí pravá noha. Ve 13. taktu třemi podupy pravou, levou, pravou nohou ukončí čelem k CH.
CH v těchto posledních šesti taktech „cifruje“ podobně jako prve. Začíná levou nohou.
B – část čardášová.
/:14. – 16.:/takt: Dvojice se otočí třemi čardášovými kroky doleva v postavení levými boky u sebe, vykračuje vnitřní -levá noha zpět do původního postavení.
Tančí a hrají členové souboru Ostravica z Frýdku-Místku jako v B. 13.