Zřizovatel:

J. 17 HANAČA Z TĚŠIC

Co to máš, Hanačo, co to máš za guču,
jak veznu palicu, hned ti to roztluču.

Neco za cibulu, neco za křen,
neco zapłatíme, neco zapřem.

Tančí dvojice smíšené po kruhu levým bokem do středu, D po pravici CH. Drží se za vnitřní ruce v připažení, vnější v bok nebo CH uchopí D pravou rukou kolem pasu, D mu položí levici ohnutou v lokti na pravé rameno. Vnější paže připaženy. CH může volnou levicí někdy gestikulovat.

I. část tance:
Dvojice postupuje vpřed volnou chůzí (na každou dobu taktu jeden krok), vykročí vnější nohy. Pokud se drží za vnitřní ruce v připažení, při každém kroku kmih spojenými pažemi jednou vpřed, jednou vzad. Začínají kmihem dopředu.
7. – 8. takt: Místo kroků podupy.
7. takt – a: CH i D dupnou vnější nohou.
b, c: Výdrž ve stoji.
8. takt: 3 podupy vnější, vnitřní, vnější nohou (na každou dobu jeden podup). Při této části se zpívá první píseň „Co to máš Hanačo“.

II. část tance:
Na další píseň („Neco za cibulu, neco za křen“) se uchopí dvojice v postavení čelem proti sobě. CH zády do středu v držení zavřeném – v objetí. V tomto postavení a držení tančí až do konce šlapák (dva kroky v taktu). Při šlapáku se prudce otáčejí a našlapují někteří shora na celá chodidla a stále takto přešlapují z nohy na nohu až do konce této písně. Nebo tančí obkročákem mírně houpavým. Jak u šlapáku, tak u obkročáku se otáčejí každým krokem pouze o čtvrt kola. takže se točí stále na jednom místě. Opakuje se několikrát po sobě.

Tančilo se za starodávna na konec masopustu. Při tomto tanci se vlastně v 1. části každá dvojice postupně přiblížila ke stolu, u kterého seděli „výboři“ a případně stárek, a tam jednotlivé dívky platily do dvou na sebe položených talířů určitý obnos na úhradu stárkovských výloh s pořádáním fašankové zábavy. V dru­hé části se pak tančí, jak je shora popsáno.

Tančí a hrají členové souboru Břeclavan z Břeclavi Pavel Kadrnka (1968) a Libuše Zapletalová (1972), Jiří Rotter (1970) a Miloslava Horáčková (1971), Lubor Zápeca (1973) a Pavlína Sedlmayerová (1971), muzika jako v J. 15.