Zřizovatel:

B. 38 HANÁCKÁ (BLATSKÁ) OD SLAVKOVA (REKONSTRUKCE)

Moderato

Když milý Kristus Pán na nebe vstupoval,
matičku svou milou na zemi zanechal.

Synáčku můj milý, a já prosím tebe,
rač mě sebou vzíti do věčného nebe.

Tančí dvojice smíšené po kruhu, levým bokem do středu, D po pravici CH. Drží se za vnitřní ruce v připažení, vnější ruce D v bok, CH založenu hřbetem za zády.

Tanec je rekonstruován podle záznamů F. Sušila. Jde o sta­robylou hanáckou – blatskou z okolí Slavkova u Brna. U hanácké se v každém taktu postupovalo třemi kroky buďto vpřed nebo vzad. Někdy se postupovalo ve více taktech vpřed, např. ve třech taktech, a stejným počtem vzad. U tohoto tance podotýká Sušil, že dvojice postupovaly vždy osmi kroky vpřed a osmi vzad. V posledním taktu vždy na třetí dobu stály dvojice na místě.

Píseň „hanácká svatá“ s textem Když milý Kristus Pán začíná předtaktím, v tomto předtaktí a podobně i v závěru třídobých taktů písně vlastně začínal taneční krok přípravou dvojice k tanečnímu kroku v následujícím taktu.

  1. takt: Dvojice postoupí třemi drobnými krůčky vpřed, vykročí pravá.
  2. takt = 1. takt, ale vykročí levá noha.
  3. takt – a, b: Dvojice postoupí ještě dvěma kroky vpřed, vykročí pravá.
    c: Výdrž ve stoji spojném.
  1. takt: Dvojice se vrací zpět třemi krůčky, vykračuje levá noha.
  2. takt = 4. takt, ale opačnou nohou (pravou).
  3. takt – a,b: Dva kroky vzad levou, pravou (pravá přikročí k levé).
    c: Výdrž ve stoji spojném. Takto se tančí až do konce písně.

Tančí členové souboru Křenovák z Křenovic u Slavkova Jiří Andrášy (1973) a Marcela Žampachová (1969), Pavel Kope­ček (1976) a Lenka Štěpánková (1968), Hanuš Mazel (1957) a Olga Kráčmarová (1959), Petr Sklenář (1962) a Lenka Orálková (1959), sólo zpívá Alois Randýsek (1953), hraje muzika souboru Vrčka ze Slapanic u Brna jako v B. 1.