Ruční výroba žinylkových textilií v Hlinsku

Zapsáno do Národního seznamu: 2018

Výroba žinylkových textilií byla původně rozšířena ve více regionech České republiky, ovšem v současnosti přetrvává pouze v Tkalcovně na Betlémě v okrese Chrudim. Jde o specifickou výrobu, která se skládá z následujících úkonů: přípravy osnovy pro tkaní předdíla, tkaní předdíla, stříhání předdíla, cvirnování šňůrek, sesazování žinylky a finální úpravy praním, sušením a kartáčováním. Postup vzorování umožňuje tkaní složitých ornamentů, většinou květinových a figurálních.

První zmínky o výrobě žinylky z francouzského hedvábí bychom našli již v polovině 18. století. Název vznikl z francouzského slova la chenille, česky housenka, kterou zatkávaná příze připomíná. Znalost technologie se rozšířila z Francie do dalších evropských států a od poloviny 19. století se výrazně projevuje v regionu Hlinecka. Zde také došlo k obměně výroby, která ovlivnila dostupnost žinylkové textilie. Továrník Josef Lašek totiž použil levnější jutové vlákno, které se také lépe barvilo. Žinylka se právě z tohoto regionu vyvážela do celého světa, zejména v podobě koberců, které imitovaly nákladné orientální produkty

Návrhový a evidenční list- Nominační protokol: verze CZ (v českém jazyce)

Foto: web NÚLK

 

Aktualizace: 28. 4. 2021