Zřizovatel:

B. 3 MAZURKA z Prahy – Košíř

Kdo chce být starostou V Malešici, a ci,
v Malešici, a ci, v Malešici,
musí mít dřeváky na petlici, a ci,
na petlici, a ci, na petlici.

A kdo má dřeváky na petlici, a ci,
na petlici, a ci, na petlici,
stane se starostou v Malešici, a ci,
v Malešici, a ci, v Malešici.

Rekonstrukce tance podle typu nápěvu:
„Měla babka štyry jabka“.

Srov. J. Vycpálek, ČT, s. 41. Další sloky totožné.

  1. tanec jednoho páru,
  2. společný tanec párů – CH v mírném rozpažení, D ruce v bok.

1. verš písně: trojdobý šlapaný krok s rytmickým podupem: D se otáčí na místě kolem své osy, CH v postupu po malém kruhu kolem D nebo samostatně v blízkosti D: po šlapaném kroku CH pozdvihne volnou nohu v pravém úhlu povýš, současně s podupem stojné nohy; tento motiv střídá se šlapanými kroky.

2. verš písně: tradiční mazurkový krok babky v zavřeném držení s D, v čelném postavení vedle sebe a v držení za vnitřní ruce s odvracením se od sebe a s přivracením k sobě.
Zpestření kroku dodává krok k mazurce, který spočívá v překří­žení vnější nohy přes stojnou, občasné zadupání ad. Rytmická stránka tance se může zvýraznit obutím v dřevácích, o nichž se mluví i v textu tance. Doprovodná píseň je pravděpodobně rozvinutím motivu tance, široce populárního ve 20. století i dnes při řízených zábavách. Jednotlivé formy kroku lze volně kompo­novat a záleží na tvořivém způsobu obměn, které se obejdou bez naivní motivace, například využitím i motivu protirytmu CH a D, zde rovněž uplatněného.

Sběr nápěvu k tanci označeném jako „Mazurka“:

J. Homolka – Arch. ÚEF ČAV 22 A – 321.
F. Forst, na Příbramsku, okolo r. 1900. A 1 – 54.3
Choreografícké zpracování: A. Skálová
Taneční nácvik: V. Fenclová
Hudební úprava: M. Rychta
Pozn. a popis: H. L.

Tančí, hrají a zpívají členové souboru Gaudeamus z Prahy: Viktor Bezdíček (1971) a Iva Ševčíková (1970), muzika jako v B. 1, ale bez Ondřeje Macha, zpěvačky jako v B. 1.

K tancům B. 4 – 9 a 11.

Řemeslnické tance – Rekonstrukce ojedinělých tanečních motivů zachovaných v lidovém repertoáru a pokus o oživení taneční osnovy některými pohybovými prvky jednotlivá řemesla charakterizujícími.

Tzv. řemeslnické písně a tance tvoří v naší starší i novější lidové tradici široce rozvětvený osobitý žánr a jeho motivy jsou často soubory využívány. Následující ukázky mohou upozornit na to, že při jednoduchém rozvinutí pohybového motivu lze používat prostoduché, či okázalé pantominy. Řemeslnické tance a písně jsme zařadili do tohoto souboru proto, že skutečně tvoří obsáhlou část repertoáru lidových tanců v středočeské oblasti, kde řemeslnictvo dosáhlo také největší koncentrace z důvodu návaznosti řemeslnické práce na střediska průmyslu.


Poznámky:

3 Forst, Fr.: sbírka písní z Dobříšska, Hořovicka, Příbramska. Dep. ÚEF ČAV Praha, sign. A – 1 – 54.