B. 20 VAŘEČKOVÁ Z KOJETÍNA

Kde jo máš, to to to, kdes jo vzal, te  kloko,
[: mám já jo tam na hambálko hřebikem přebetó. :]

Je to tanec soutěživý, který předváděli obvykle jen dva chlapci zvlášť obratní. Někdy mohly vytvořit jednotlivé dvojice 2 řady proti sobě. CH měli zastrčeny za holínkou vařečku. Před začátkem se oba postaví proti sobě ve vzdálenosti asi 1 metru.
První část tance, když se mezi sebou škádlivě zpěvně domlouvají, je pomalá, jakoby se za každým taktem na malou chvíli zastavili. Vyniká zde více mluva – zpěvný přednes, muzi­kanti jen zvolna doprovázejí.
Druhá část, když mezi sebou závodí v dovednosti či přeskocích, je rychlá, bez přestávek, jeden skok za druhým, sotva dopadne jedna noha na zem, již se zvedá druhá. Oba si přitom hbitě přendávají vařečku z jedné ruky do druhé, stále pod zvednutým kolenem.

Pomalá část:
1. – 4. takt: CH si zvolna předzpěvují a muzika je doprovází. Na počátku stojí proti sobě. vařečky drží v pravé ruce.
1. takt – a: Oba zvednou pravou rukou vařečku a navzájem si ji předvádějí.
b,c: Výdrž ve stoji, vařečky vztyčeny v pravici.
2. takt – a1,2 a b: Třikrát na sebe vařečkou zahrozí.
c: Výdrž.
3. takt: Oba CH přendají vařečku pravou rukou pod pokrčeným pravým kolenem do levé ruky.
4. takt = 2. takt. ale zahrozí na sebe vařečkou v levých rukou (někdy podvlékají vařečku pod pravým kolenem již v prvním taktu, ve druhém taktu pak hrozí na sebe vařečkami držený­mi v levých rukou. V třetím taktu pak podvlékají vařečku pod levým kolenem a přechytnou ji pravou rukou a ve 4. taktu hrozí na sebe s vařečkami pravýma rukama).

2. část:
5. – 8. takt (opakuje se několikrát za sebou): Poprvé se hrají tyto 4 takty volným tempem, postupně se pak přidává na rychlosti, až ke konci muzikanti zrychlí tempo tak, že jim tanečníci nestačí.
5. takt – a: Oba zvednou vysoko levé nohy a současně pod zvednutými koleny přendají vařečky z levé ruky do pravé.
b: Skokem shora dopadne na zem levá noha a oba současně prudkým pohybem rozpaží až do ohnutí upažmo, takže vařečky trčí stranou.
6. takt – a: Sotva dopadne skokem levá noha na zem, již se odrazem od země zvedá pravá noha a současně si obě paže rychlým pohybem vymění pod kolenem vařečku z pravé ruky do levé.
b: Pravá noha skokem dopadne na zem a spojené paže po přendání vařečky opět směřují do upažení.
Při dalším zrychlování tempa se skáče rychle z nohy na nohu a bez přestání se přendávají vařečky z jedné ruky do druhé. Druhá část se opakuje, pokud tanečníci stačí. Oba chlapci závodí, kdo déle vydrží skákat z nohy na nohu a přechytávat vařečku. Vyhrává ten. komu vařečka nespadne a dokončí tanec až do konce nápěvu. Tančívalo se „po hodech“ v hospodě, kde se sešli rolníci, aby dokončili hody. Ukončí třemi podupy a zvednutím vařečky nad hlavu.
Poznámka: Někdy se nedodržuje přísně noha výkročná, tak v rychlé části mohou začít CH i přendávání vařečky z levé ruky pod levým kolenem do pravé atd. Na tvářnosti tance to však nic nemění.

Tančí, hrají a zpívají členové souboru Trnka z Vyškova Tomáš Daněk (1975), Radomír Kočí (1970), Bronislav Košťál (1979), Jan Navrátil (1979), Petr Šebeček (1976) a Roman Žižlavský (1978), muzika jako v B.16, zpívá Boris Nezbeda (1968).