A. 7 CÓFAVÁ SE ZAVÁDĚNÍM K PRÁVU Z PROSTĚJOVSKA

[: Nad Lobodicama oseka se třese, :]
[: podívé se, milá, panenko rozmilá,
voda lávko nese. :]

Podivé se, podivé, na to sochó jedlo,
až se zazelená, až se zazelená, potom si tě vezmo.
O ostatcích se zaváděla děvčata cófavou k právu. Stárek zvedl v pravé ruce „právo“ (šavli přistrojenou jako panenku v kroji), hudba zahrála tuš a stárek zabodl právo špicí do dřevěného stropu hospody. Mezitím se poblíž muziky seřadily trojice k cófavé. Obvykle to byl chlapec se dvěma dívkami, po každé straně jedni, někdy byla uprostřed dívka a z každé strany jeden chlapec. Trojice se držela za vnitřní ruce v připažení. Vnější ruce dívek v bok, hřbety otočeny vpřed, prsty vzad. Hudba začala hrát píseň k cófavé, tanečníci a tanečnice zpívali. Mohla se zvolit kterákoliv cófavá. Nejčastěji se volil takový druh tance, kterým postupovaly trojice co nejrychleji vpřed k právu, např. zvolili cófavó na píseň „Nad Lobodicama“ (popis cófavé viz u A. 4). Střídavým pohybem vždy v jednom taktu vpřed (kroky jsou delší) a v dalším taktu vzad (kroky jsou kratší) se přibližovaly jednotlivé trojice v proudu k právu. Pod právem byl umístěn stůl, za ním seděli představitelé chasy a „véboři“ a od jednotlivých dívek, které byly předvedeny pod právo, vybírali do dvou talířů na sobě složených poplatek na muziky po celý příští rok. Z takto vybraných peněz hradili stárci veškeré výlohy s ostatkovou muzikou a s pohoštěním hudebníků. Dívky, které zaplatily, odvedli chlapci stranou a vzali do tance další.
Tančí, hrají a zpívají členové souboru Klas z Kralic na Hané Vojtěch Klučka (1950), Marcela Chytilová (1962) a Soňa Julínková (1977), Pavel Pech (1958), Lenka Pospíšilová (1971) a Vendula Répalová (1978), Zdeněk Pospíšilík (1962) , Hana Pospíšilíková (1965) a Vladimíra Šolcová (1959), Hynek Zelený (1969), Eliška Slezáčková (1949) a Gabriela Smýkalová (1980), právo nese Ladislav Vrána (1963), muzika jako v A.6.