• English

Zřizovatel:

C. 18 RUSKÁ POLKA (MÁCHOVSKÁ) Z KRMELÍNA (choreografie Zdena Kyselá)

Melodie jako v C. 18.
Tančí dvojice smíšené po kruhu levým bokem do středu, D po pravici CH. Drží se za pravé ruce před tělem v mírném pokrčení. Levé ruce buď ohne CH i D za záda, hřbet ruky na kříži. Nebo CH jako prve, D spustí levici podél těla (schová ji do faldů).
1. takt: D přeměnný krok levou nohou skoro na místě, CH se přetočí přeměnným krokem (vykročí levá) před D na její pravou stranu s obratem o 360° vpravo. Oba jsou nyní čelem vpřed.
2. takt – a: CH i D stoj přednožný pravou – přední část chodidla se dotkne lehce podlahy asi půl stopy před chodidlem nohy stojné. Noha stojná mírný hmit podřepmo. b: Stoj zánožný pravou – přední částí chodidla se dotkne podlahy těsně za chodidlem nohy stojné. Noha stojná mírný hmit podřepmo.
3. takt: CH i D jeden přeměnný krok vpřed po kruhu, vykračuje pravá.
4. takt = 2. takt, ale levou nohou.
5. – 7. takt: Dvojice se zatočí na místě kolem společné osy dvěma drobnými přeměnnými kroky (vykročí levá) téměř jednou dokola. Spojené pravice zvednou do výše ramen (tvoří střed otáčení) a prvním krokem se k sobě otočí levými boky. Levé ruce založí oba hřbetem vzadu na pas.
8. takt – a: CH se vytočí doleva od D zády do směru tance krokem pravé nohy na přední části chodidla. Je natočen poněkud bokem k D. D krokem pravou nohou na místě se dotočí do směru tance. Spojené pravice jsou skoro napjaty. b: CH i D pevně přisunou levou nohu k pravé noze – oba se na sebe dívají.
Při opakování tance v 1. taktu se CH přitočí půl obratem doprava jedním přeměnným krokem (začíná levá) k pravému boku D. D drobný přeměnný krok levou nohou skoro na místě čelem do směni tance. Spojené pravice jsou nyní opět mírně pokrčeny před tělem ve výši pasu. D je po levici CH. Tento popis je podle tance Emila Máchy z. Krmelína, zatímco provedení v choreografii Zdeny Kyselé na kazetě se poněkud liší.

Poznámky k charakteru kroků a tance: Ruská polka se tančí v krásném, rovném držení těla s určitou slavnostností. Taneční kroky mají speciální způsob provedení, který byl umocněn náladou i rozpoložením tanečníků. Emil Mácha z Krmelína. jeden z nejlepších tanečníků ruské polky, často přizdoboval základní kroky různými prvky.
Přeměnný krok je i v zátočkách mírně natřesený, v provedení na kazetě je nahrazen obyčejnou, mírně nadnášivou chůzí. V zátočce v 5. – 7. taktu jsou spojené pravice CH i D ve výši ramen a jsou vlastně středem otáčení dvojice na místě, natočené levými boky k sobě. Závěr zátočky v 8. taktu je proveden oběma tanečníky, ale zvláště CH výrazně, jako tečka za tancem. Zde rovněž vyvrcholí dynamická linie tance. V 8. taktu se tanečník v závěru tance třikrát nadnese na přední části chodidel.

Další ozdoby kroků:
Krok přednožný a zánožný: Místo původně popsaného kroku ve 2. taktu tanečník obměňoval pohyb takto:
2. takt – a: Jako u základního způsobu.
b: CH pravou nohu ostře skrčí v koleně zánožmo (zakopne ji). Dívčí pohyb v této části je mírnějšího rázu.
Někdy se v tanci muž „rozparádil a používal i další improvizované prvky.
Původní záznam tance podle manželů Máchových zpracovala v lednu 1950 Zdena Kyselá.

Tančí a hrají členové souboru Hlubina z Ostravy Oldřich Maceček (1950) a Kateřina Macečková (1955), muzika ve složení Januš Zítko (1965) housle – prim, Daniela Slezáková (1975) a Vladimír Špunda (1962) housle terc, Dalibor Žalud (1958) housle – kontry, Sabina Salvová (1974) flétna, Pavel Knápek (1968) kontraas a Věra Čolasová (1964) cimbál.