[:U bánovské boží muky :],
plače Anička složa ruky.
[: Pláče, pláče, aj naříká :],
že jí šohajek nic neříká.
Původní verbuňkové prvky na Uherskobrodsku byly jednoduché: poskočný krok. přeskakování z nohy na nohu, podseká-váná figura zezadu a zepředu atp. Často se objevovaly i přírazy (příklepy) chodidla k chodidlu, klepnutí o zem aj. Vlivem souborové činnosti a činnosti Slováckého knížku, kde se scházeli tanečníci z různých částí Slovácka, se postupně vytvořil typ verbuňku, který měl mnohem širší pohybový základ (objevovaly se zde cifry i z jiných části Slovácka) a rovněž i jeho skladba byla bohatší. Jednotliví tanečníci při verbuňku často vycházeli z vlastních zálib nebo z přirozených tělesných dospozic. Vytvořil se tak nesporně v průběhu několika desetiletí osobitý taneční tvar.
Tančí a hrají Věroslav Blahutka (1924), Jan Miroslav Krist (1932), Ivan Marčík (1946) a Boris Papp (1971), hraje muzika souboru Olšava jako v D. 1.