B. 10 ČÍ JE DĚVČE III Z BENEŠOVA

Čí je, čí je, čí je děvče v té červené kacabajce,
čí je, čí je, čí je děvče, to je děvče mý,
/: a mý, a mý, a mý…:/

/: Ono rádo kafe pije a rohlíky přikusuje,
to je děvče mý. :/

Tančí dvojice smíšené po kruhu čelem proti sobě, CH levým, D pravým bokem do středu. Drží se za obě ruce vpředu křížem.
1. – 8. takt: Dvojice postupuje vpřed přeměnnými kroky, vykročí oba pravou. Současně křižují pažemi, v lichých taktech napřáhne CH pravou ruku a levou pokrčí, v sudých taktech naopak.
9. – 16. takt: Totéž zpět na svá místa.
17. – 24. takt: Následuje řezanka ve dvojici krokově shodná s řezankou v B. 8 а B. 9. Řezanka není prováděna sunem, ale poskočně a současně s křižováním pažemi stejně jako při poskočných krocích.
25. – 32. takt: Následují zátočky CH a D střídavě za pravé a levé lokty. Vždy 4 kroky běhového charakteru. Zátočky začínají tančit za pravé lokty. Při 3. a 4. kroku zátočky se dvojice pouští, aby se mohla včas v posledním taktu přetočit k sobě levými boky. V dalších dvou taktech se zatáčí za levé lokty atd. Vždy na začátku dvoutaktí, v němž se mění směr zátočky, se při prvním kroku dvojice zavěšuje za lokty. Na začátku v 1. taktu zátočky vykročí CH i D pravou nohou. V průběhu tance se pak noha nemění, to znamená, že i při závěsu za levé lokty se začíná pravou.

Tančí a hrají členové souboru Velen z Boskovic David Čech (1978) a Jana Čániová (1965), Vlastimil Malušek (1977) a Edita Dvořáková (1978), Ladislav Matuška (1973) a Barbora Dudová (1978), muzika jako v A. 1.