C. 3 LOUDAVÁ

Volně

Neviděli ste tu mé panenky, šla do lesa na malenky,
neviděli ste tu mé panenky, šla do lesa trávu, trávu žíti?

Šla do lesa, byla bosa, záblo ji to, byla rosa.
Neviděli ste tu mé panenky, šla do lesa trávu, trávu žít?

Typ tance: figurální párový.
Postavení: tančí CH a D po kruhu, čelem proti sobě, vzdáleni asi krok od sebe.
Držení: CH zády do středu, ruce oba v bok.
Tanec: 1. takt: 1. osmina = úkrok po kruhu, podle CH vlevo stranou, D vpravo stranou,
2. osmina = přísun druhou nohu do výponu a pokles na paty,
3. osm.= nízký výskok snožmo,
4. osm. = dopad snožmo,
5. -6. osm. = 2 podupy na místě, CH levou, pravou, D pr. , levou,
2. takt: 1.-2. osmina = přísunný krok vlevo, CH levou, D pravou nohou a dopad do stoje spatného,
3. – 4. osm. = výpon na přední části chodidel a pokles na plná chodidla,
5. – 6. osm. = 2 podupy na místě, CH levou, pravou, D pravou, levou,
3. – 4. takt = 2. t. , 2x, ale opačným směrem a opačnýma nohama (zpět),
5. – 8. t. = 1. – 4. na druhou stranu, podle CH vpravo,
9. – 10. t. = 6 krátkými kroky si CH a D vymění místa, vyhýbají se vpravo, zády k sobě, poslední 3 kroky obrat o 180 stupňů a stanou na protějším místě čelem proti sobě,
11. – 12. t. = 9. – 10. t. výměnou míst na své původní postavení,
13. – 14. t. = 1. – 2. t., podle CH vpravo,
15. – 16. t. = 3. – 4. t., úkroky vlevo na svá místa.
Soubor Soběslavská chasa mladá ze Soběslavi předvedl variaci na původní zápis R. Kubeše podle tance Věry Pukové a Jana Chuchly z Tábora. Srov. JT II s. 126, ě. 131 a ČT – J. V. s. 72 „Od tanečnice Kateřiny Veselé – od Tábora“.
Popis tance na snímku: V. Prokešová.
Pozn. H. L.: Taneční píseň k „loudavé“ je typem lidové polonézy. Název tance je odvozen od pomalého provádění a figurací, které připomínají způsob tance „menuetu“. Tak také tento tanec charakterizoval Vratislav Vycpálek, syn sběratele Josefa Vycpálka, který původní sbírku doplnil o významné klasifikační charakteristiky. Bohužel jeho dílo dosud nebylo vydáno. Provedení souboru na snímku nezřetelně dodrželo výpon po přísunu k výkročné noze ve 2. osmině 1. taktu (a těchto dalších výponu v pořadí), který je velmi významným prvkem tance a činí vazbu kroků dosti obtížnou. Při intenzivním cviku rytmického cítění menuetového kroku lze náležitý styl tance zvládnout.
Tančí členové souboru Soběslavská chasa mladá ze Soběslavi: Lukáš Kotrba (1975) a Valerie Živná (1975), Milan Sedliak (1975) a Petra Vondrová (1976), Petr Valeš (1972) a Dana Kolihová (1974), hraje Soběslavanka ze Soběslavi ve složení jako v C. 1.