Allegretto

Tančí dvojice smíšené čelem proti sobě v rozptylu po celé taneční ploše. CH levým, D pravým bokem do středu. CH uchopí D oběma rukama v pase. D mu položí ruce na ramena.

Po celý tanec se tančí skočná polka s potřásáním v kotnících a v kolenou při každém kroku. Krok začíná dvihem v předtaktí na opačné noze. Na začátku taktu došlápne noha výkročná prudce shora na zem. Ve druhých 2 osminách se provedou přešlapy rovněž shora. Zvláštností komínského třasáku je, že volné nohy vždy uhýbají stranou. Někdy jsou tyto výkyvy značného rozsahu. Tanečníci musí dobře ovládat těžiště, aby se pohyb do stran dal při třasákovém kroku značně obtížném provádět lehce. Nejprve se dvojice začínají jakoby „rozkývávat“ v několika taktech téměř na místě buďto bez otáčení nebo s mírným otáčením a postupně přecházejí do prudších a prudších otáček. Ti nejobratnější se dokonce při otáčení pustí (CH vzpaží levou, D pravou ruku) a držíce se pouze druhýma pažema prudce se otáčejí třasákovými kroky doprava s popsanými pohyby volných nohou stranou. Při tom hlasitě oba výskají. V třasáku možno hledat již Sušilem v 30. letech minulého století zaznamenané skočné – maďary či uherské. Některé dvojice postupují více z místa, jiné se otáčejí pouze na místě, pak se poněkud mění charakter tanečního kroku. Je to spíše skočné přešlapování z nohy na nohu s úhybem volné nohy stranou a s akcentem na první osminu taktu. Někdy se při tomto třasáku noha až zakopává. Po ukončení tance všichni si z plných plic zavýskají.

Tančí Komíňáci z Brna-Komína Emanuel Dvořák (1944) a Marie Dvořáková (1946), Josef Kunst (1940) a Drahomíra Kysel-ková (1951), Vojtěch Nečas (1975) a Anna Nečasová (1952), Vladimír Půček (1955) a Renata Drtilová (1967), hraje Večerka z Brna-Chrlic jako v A. 11.