• English

Zřizovatel:

F. 11 TOČENÁ POLKA Z ČERNÍKOVIC U RYCHNOVA NAD KNĚŽNOU

Moderato

Další „točená“ polka, s doprovodem třídobého lendlerového typu. je rovněž příkladem staršího způsobu provedení kroku. Bylo tomu tak zejména v oblastech, kde se stýkaly kulturní tradice českého a německého etnika, v tomto případě na Podorlicku. Točená polka je také velmi pomalá a tančí se opět takřka na místě. Na kazetě je zachyceno dvojí možné pojetí tohoto tance:
V obou variantách se stále opakuje stejný krok, který je vlastně totožný s tancem cibulinka (J. Vycpálek, ČT, s. 116).
Dvojice tančí v párovém držení v každém taktu půlobrat (asi o 180°) odlišným způsobem od sousedské (pr., 1., pr., 1., pr., 1). -při „točené polce“ se začíná každý takt v těchto fázích:
a) CH vykročí pr. nohou asi v úhlu 90°, D vykročí 1. nohou.
b) CH vykročí 1. n. obloučkem za 1. rukou, D totéž p. nohou krok za pr. rukou a ihned pozdvihnou obě nohy na paty.
c) CH posune rychle pr. nohu k 1., D 1. k pr. do malého výponu a obě nohy se spustí patami s důrazem na zem. J. Vycpálek poznamenává, ČT s, 116 – 117: „Pořád je slyšet klapání, jako pravý selský tanec“.
Při tanci z místa po kole. opět ale v krátkých odstupech, je třeba, aby tanečníci vykročili vždy prvním krokem o něco delším. Druhým taktem se dotančí týmiž kroky do původního postoje.

Hudební zpracování: M. Rychta
Taneční provedení: J. Rychtová, rekonstrukce zápisu H. Laudové
Popis: podle J. Vycpálka, České tance

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy František Garay (1972) a Pavlína Čermáková (1963), Jakub Novák (1970) a Daniela Rybová (1980), Jiří Válek (1969) a Blanka Vrátilová (1963), muzika jako v F.10.