• English

Zřizovatel:

D. 2 KOZINEC, SVATEBNÍ ŽENSKÉ KOLO KOLEM NEVĚSTY Z VLASTIBOŘE, KOMÁROVA A MAŽIC (Soběslavsko)

Vesele 

Koulelo se, koulelo, červený jablíčko,
jen se na mě nehněvej, moje Anduličko.

Já se na tě nehněvám, ale je mi líto,
že si chodil za jinou přes to naše žito.
Žito, žito, žitečko, kdo tě bude žíti,
můj milej je daleko, musím pro něj jíti.
Žito, žito, žitečko, kdo tě bude vázat,
můj milej je daleko, musím pro něj vzkázat.
Typ tance: zavřené kolo.
Postavení: po obvodu kruhu, čelem do středu.
Držení: za ruce vzadu křížem, 1. ruka horem, pr. spodem.
Tanec: T. 1. – 8. houpavým krokem 2/4 kola: pr. noha překra­čuje přes levou, dva kroky na 1 takt, 2x měkké zhoupnutí při našlápnutí pravé nohy přes levou vlevo po kruhu. Levá noha se vrací na kruh nepatrným obloučkem tak, že špička se staví poněkud směrem doprava ke středu kola a nepatrně se na místě „zvrtne“ do polohy, která připraví další krok pravé přes 1. no­hu. Vznikne tak působivý vlnivý pohyb, dotvářený širokou těžkou sukní. Levý bok a rameno se znatelně vytáčí do středu kruhu. Tyto kroky se opakují po celý tanec. Mění se však tempo:
1. sloka – velmi pomalu, houpavě, měkce,
2. sloka – rychleji,
3. sloka – rychle, krok se mění ve skočný,
4. sloka – velmi rychle, nohy zůstávají zkřížené, ve 2. čtvrti posledního taktu seskok snožmo s dupem.
„Tanec „kozinec“ byl záležitostí jen vdaných žen při čepení nevěsty. Nevěstě sundaly „čepení“, složené z vínku, korunky a „prostředku“, který býval nasazen na spletených vlasech do „drdolu“. Při zpěvu a tanci nasadily nejstarší ženy čepeček, široký vínek a vyšívaný šátek ve tvaru obdélníku, nazývaný „rouška“, kterou celou část hlavy „zavily“. Na Blatech kola a kolečka většinou tančily ženy při tzv. „hodo­vání“ a to za účasti většinou jen jednoho nebo dvou hudebníků. Mužům byla přítomnost zakázána.“ Vysvětlení V. Prokešové.

Sběr a popis: V. Prokešová, 1950 za spolupráce M. Flíčka. Doplňky k popisu H. L. Informátorky a tanečnice: M. Havlíč­ková (1880) Vlastiboř, p. Radová (1860) Mažice, T. Ženíšková (1890) Mezná.
Tančí a zpívají členky Blaťáckého souboru z Vlastiboře Zdeňka Boháčová (1946), Miloslava Jindrů (1960), Marie Kostečková (1953), Jitka Plachá (1976), Marie Plachá (1951), Ladislava Podlahová (1956), Anna Průšová (1964), Helena Šimáková (1956), Jitka Tíkalová (1963), Jitka Tůmová (1962), v roli nevěsty Jana Slabá (1962), hraje Soběslavanka ze Soběslavi jako v C. 2.