Zřizovatel:

C. 1 ŘEZANKA – STRAŠÁK z Choceradska a Vlašimska

Čí a čí a čí je děvče v té červené šněrovačce,
čí a čí a čí je děvče, to je děvče mý,
a má a mý a to je děvče mý,
to je děvče k milování, to je děvče mý a mý.

Výchozí postavení CH a D proti sobě, D pozadu, oba v držení pravých rukou spojených nad hlavou.

1.-8. takt: CH postupuje osmi polkovými kroky vpřed a podtáčí D pod pravou rukou, které postupuje též polkovým krokem, na poslední dobu 8. t. se dvojice zastaví.

9. – 10. takt: „řezání“ – rukama křížem spojenýma před tělem oba střídavě pr. a 1. rukou 4x pohybují vpřed a zpět; současně pravá a levá noha CH a D se smýkne na celém chodidle vpřed a vzad (2x za sebou).

11. – 12. takt: 3 tytéž smyky nohama v rychlejším tempu.

Dále otáčivá vložka polkou, tentokráte v držení zavřeném: D drží CH na ramenou, CH dívku na lopatkách.
Celý cyklus se opakuje ad libitum.

Srov. popis J. Vycpálek, ČT, s. 50.
Hudební zpracování: A. Suchomel

Pozn. H. L.: Již Vycpálkův podtext k tomuto tanci „Tuchomě-řická“ poukazuje na to, že řezanka byla tancem všeobecně roz­šířeným, ve svém seznamu tanců tento název uvádí i J. Neruda. 27 U těchto národněspolečenských tanců, oblíbených v 1. polovině 19. století i v době pozdější, často docházelo k změnám názvů.

Tančí a hrají členové souboru Benešáček z Benešova: Jiří Bartoš (1980) a Eva Šípková (1981), Radek Culek (1977) a Michae­la Machačová (1973), Jakub Červenka (1979) a Katka Simonová (1980), Michal Němeček (1979) a Renata Krosná-řová (1979), Zdeněk Stěhule (1978) a Katka Horáková (1982), muzika ve složení: Petr Dvořák (1982) a Petr Vokál (1977) 1. housle, Jiří Šindelář (1975) 1. klarinet, Martin Petřík (1981) 2 klarinet, Lucie Šindelářová (1978) 1. flétna, Věra Houdová (1982) 2. flétna, Aleš Suchomel (1965) kontrabas a vedoucí muziky, zpívají Markéta Petrášková (1981) a Klára Tůmová (1980).