• English

Zřizovatel:

A. 23 DUDY (HRÁLY DUDY) Z ANNÍNA A KOJETÍNA

Hrály dudy u hospody, a já sem je slyšela,
dávali mně zahradníka a já sem ho nechtěla.
A já rači kréčího, ten je neco lepšího,
ušije mně sukýnečku, a to eště z cizího.

Tančí dvojice smíšené ve dvou řadách čelem proti sobě. Každá dvojice z první řady má protějšek v řadě druhé. D stojí po pravici CH. Dvojice se uchopí za vnitřní paže v ohnutí upažmo, vnější ruce v bok (hřbety vpřed). Vzdálenost mezi řadami je asi dvanáct kroků.
1. – 3. takt: Šesti obyčejnými kroky našlapovanými shora přes přední část chodidla na celou šlapku postupují dvojice vpřed proti sobě, vykročí pravá noha.
4. takt: Tři podupy na místě s mírně sníženým těžištěm, začíná pravá noha (první je slabší, druhý silnější, třetí nejsilnější a s důrazem).
5. – 7. takt = 1. – 3. takt. ale zpět pozpátku na svá místa, vykročí levá noha.
8. takt = 4. takt, ale začíná levá noha a všichni ruce v bok. Třemi podupy na místě (začíná levá noha) otočí se CH půlobratem napravo, D půlobratem nalevo, takže stojí obličejem proti sobě.
9. takt: Výdrž ve stoji čelem proti sobě.
10. takt: Tři důrazné podupy na místě, začíná pravá noha.
11. takt: Výdrž.
12. takt: Tři radostné potlesky každý sám do svých dlaní.
13. – 14. takt: D uchopí ze stran rukama na bocích sukně, otáčí se na místě před CH osmi drobnými poklusovými krůčky vpravo (vykročí pravá noha) a v každém taktu krátkými pohyby nahoru a dolů dvakrát vychloubavě natřásá sukní. CH klusá na místě zcela nízkými krůčky, buď ruce v bok, nebo potleskává děvčeti do taktu.
Muzika několikrát tanec opakovala. Někdy v 13. – 16. taktu D místo klusových krůčků na místě s vychloubačným natřásáním sukněmi začalo obíhat okolo CH.
Tempo je živé. Při tanci se zpívalo.

Tančí, hrají a zpívají členové souboru Hanák z Troubek nad Bečvou Martin Gregovský (1965) a Jarmila Gregovská (1953), Vlastimil Otáhal (1955) a Blanka Vítoslavská (1979), Martin Raška (1975) a Lada Strnadelová (1976), Stanislav Vojtek (1958) a Jana Vojtková (1960), muzika a zpěvák jako v A.22, v pozadí Jan Gregovský (1951) a Jarmila Vítoslavská (1953).