A. 2 CÓFAVÁ II Z OKOLÍ PROSTĚJOVA A OLOMOUCE


Jde o cófavou instrumentálního původu. Tento notový záznam od Xavery Běhálkové otiskli Bartoš-Janáček ve třetí písňové sbírce z roku 1901 pod čís. 1697. Podle sdělení bývalé tanečnice ze skupiny Xavery Běhálkové paní Emilie Štefanové z Tovačova hrával její otec Petr Haugvic s kapelou u zábav tuto cófavou i další tance zpaměti, zváště ty, které byly bez textu. Cófavých prý znal mnoho. Hrály se hlavně k odpočinku tančících a všechny se tančily přibližně stejnými kroky (viz A. 1 cófavá I -konopě). Někdy se v cófavé po několika taktech základních tanečních kroků (viz A.1) objevovaly ještě další figury, které uzavíraly buďto celý tanec anebo jednotlivé hudební fráze.
Např. trojice se spojila do kolečka (držení za ruce v mírném odpažení) a houpavými kroky, nazývanými „hanácké krok“, našlapovanými pružně přes přední část chodidla postupně na celé chodidlo, se otočí v několika taktech jednou kolem proti hodino­vým ručičkám, vykročí pravá noha vpravo stranou. V závěru chůze v kroužku se opět utvoří trojice čelem vpřed (držení jako na počátku tance) a nadnesením na špičky a došlapem zpět na celá chodidla ukončí tuto část cófavé.
Jindy po několika krocích cófavé vpřed a vzad (viz A.1) zvedne CH a D vnitřní spojené paže a nejprve se hanáckými kroky s našlápnutím výponmo a s postupným došlápnutím na celé chodidlo podtáčí nejprve pravá D dovnitř (doleva), pak levá D doprava a závěrečným výponem celé trojice s pozvednutím spojených vnitřních paží vzhůru došlápnou zpět na celá chodidla a spojené vnitřní paže skrčí připažmo. Vnější ruce D v bok.
Obměna dívčích podtáček: Obě dívky se mohou podtáčet současně jednou nebo i dvakrát a zakončí celá trojice opět nadnesením do výponu, zvednutím spojených vnitřních paží nad hlavu a zpětným došlápnutím na celá chodidla. Vnitřní paže se vrátí do původní polohy.
Délka jednotlivých figur se řídí skladbou hudební předlohy.
Tak např. 1. – 4. takt kroky střídavě šikmo vpravo vpřed a vlevo vzad a šikmo vlevo vpřed a vpravo vzad (viz A. 1).
5. – 8. takt jako 1. – 4. takt.
9. – 12. takt: Kolečko hanáckým krokem doprava, vykročí pravá noha. Ve 12. taktu trojice natočená čelem do kroužku se místo kroků pouze nadnese do výponu (12. a) a poklesne zpět na celá chodidla (12. b). Na 12. c) výdrž ve stoji čelem do středu kroužku.
13. – 16. takt = 9. – 12. takt. ale trojice se otáčí doleva, vykračuje levá noha. V 16. taktu se trojice pouští a 3 hanáckými krůč­ky dochází každý na své místo opět do čelného postavení jako na počátku tance. Trojice ukončí v posledním taktu opět výponem na a), poklesem na paty v b) s výdrží ve stoji spojném na c).
Pokračuje-li melodie dále. buďto se opakuje všechno od počátku, nebo se objevují některé další z figur, rozvíjejících základní taneční formu cófavé:
17. – 18. takt: CH a levá D stojí na místě, pravá D se podtáčí 6 hanáckými krůčky pod spojenými vnitřními pažemi pozved­nutými do výše doleva, vykročí levá noha.
19. – 20. takt = 17. – 18. takt. ale nyní se podtáčí levá D doprava, vykračuje pravá noha.
21. – 22. takt: Obě D se podtáčejí 6 hanáckými krůčky dovnitř. Vykročí vnitřní noha. CH stojí na místě.
23. – 24. takt = 21. – 22. takt.
25. – 28. takt = 1. – 4. takt (trojice v čelném postavení postupuje šikmo vpravo vpřed a zpět a šikmo vlevo vpřed a zpět).
29. – 32. takt: Trojice uzavře kroužek a otočí se jednou kolem 9 hanáckými kroky, vykročí pravá. V 32. taktu ukončí kroužek nadnesením do výponu a poklesnutím na paty s výdrží v poslední době taktu. CH je čelem vpřed, D v kroužku proti němu (pravá šikmo vpravo, levá šikmo vlevo).
33. takt: Trojice se pohybuje šikmo vpravo vpřed podle CH kombinovaným krokem: „krok-sun, krok, krok“. Pravá D ustupuje šikmo vpravo vzad a levá paralelně s ní. CH vykročí pravou nohou šikmo vpravo vpřed, pravá D levou nohou šikmo vpravo vzad a levá D paralelně s pravou, vykročí stejně stejnou nohou.
34. takt: Trojice se vrací zpět 3 hanáckými kroky, vykročí opět stejná noha (CH pravou vzad, obě D levou vpřed). Na c) poklesnou z výponu spojného na celá chodidla.
35. – 36. takt = 33. – 34. takt. ale na opačnou stranu podle CH šikmo vlevo vpřed (obě D ustupují před ním nazad). Vykročí opačná noha (CH levou vpřed. D pravou vzad). V 36. taktu se vracejí 3 hanáckými kroky stejně jako v taktu 34. zpět na svá místa, ale vykračuje opačná noha.
37. – 40. takt: Trojice se otočí v kroužku 9 hanáckými kroky vlevo stranou, vykročí levá noha. V posledních 2 taktech se kroužek rozvíjí hanáckým kroky opět do čelné trojice. Celá tato část se ukončí v trojici čelné v posledním taktu nadnesením do výponu a poklesnutím na paty s výdrží na poslední dobu.

Tančí a hrají členové souboru Kosíř z Kostelce na Hané Karel Bureš (1967), Helena Burešová (1973) a Naděžda Menšíko­vá (1954), Vojtěch Menšík (1969), Alena Dostálová (1955) a Jitka Vykopalová (1961), Vladimír Synek st. (1956), Božena Režná (1959) a Ilona Synková (1959), Jiří Weiss (1962), Vladěna Pluháčková (1971) a Jarmila Weissová (1960), muzika ve složení Robin Sekanina (1979) primáš, Dana Kaprálová (1978) a Jitka Pluháčková (1974) 2. housle, Ludvík Procházka (1936) housle-kontr, Miloš Pluháček (1942) viola-kontr a Mojmír Balcar (1926) kontrabas.