C. 5 ZVRTEK ZE STARÉ VSI NAD ONDŘEJNICÍ A Z PROSKOVIC (rekonstrukce Eliška Krejčíčková)

Jde o údajně 2/4 verzi točivého tance – „zvrtku“, podobně jako v horském Lašsku.

Mi se vam raz zdalo, z něděle na rano,
že u fojta je muzika a pacholkuv malo.

A děveček vice, sedly na lavice,
mezi nima lecikera, enem klevetnice.

Jedna mlynařova, druha purkmistrova
a tu třeti němenuju, galanečka moja.

Ve Staré vsi na kopečku je tam černa zem,
na ni pala gořalenku šestkrat za tyden.

Žadny ju tam něnaliva, enem ma mila,
dyž ja přijdu, naleje mi a už je moja.

Tanec má tyto části:
I. Předzpěv taneční písně s doprovodnými pohyby taneční dvojice (přenášení váhy těla z nohy na nohu) v postavení dvojice vedle sebe – D po pravici CH. Drží se za vnitřní ruce dole.

II. Víření dvojice na místě na hudební mezihru (opakování základního nápěvu). Tempo je zpočátku volné. Otáčení má charakter pomalého houpavého obkročáku – jeden krok v taktu, CH vykračuje pravou, D levou nohou (při otáčení doprava), druhá noha je mírně pokrčena, chodidlo vodorovně se zemí. Podobně se může dvojice otáčet doleva. CH i D vykračují opačnou nohou. V rychlejším tempu se tančí houpavý obkročák (2 kroky v taktu) s otáčením doprava i doleva. Otočení se provede zvrtem výkročné nohy na místě.
I. – II. se opakuje, ale víření v II. je v rychlejším tempu a zvrty jsou prudší. Následuje předzpěv třetí sloky.
Dvojice může provádět přenášení váhy i s přísunným krokem (na – a vykročí v lichých taktech vnější nohou vpřed, na – b přisunou vnitřní nohu, v sudých taktech podobně zpět opačnou nohou). Po předzpěvu třetí sloky následuje pravděpodobně po vzoru točivých tanců horské oblasti individuální projev CH a D.

III. Individuální projev CH a D.
CH „cifruje“ kolem D podtrhávaným poskočným krokem, dřepy, střihy nohou, trojkročkami a podobně jako u „skoku“. D se otáčí na místě doprava „zvrtáním“ střídavě na pravém a levém chodidle nebo obkročákem poskočným (jeden krok v taktu).

Dohra: Dvojice předzpívá polkovou píseň, kterou pak převezme hudba. V kolovém držení zavřeném (obyčejném nebo „v objetí“) tančí polku „s příklepem“: v každém taktu na – a se otočí dvojice šlapákem s nadnesením do polovýponu asi o 1/2 kola a na – b zakončí došlapem do stoje snožného, při kterém paty důrazně „přiklepnou“ shora na podlahu. V lichých taktech vykračuje CH pravou, D levou nohou, v sudých taktech opačnou nohou (tou, která na – b lichých taktů přikračovala k noze výkročné).

Tančí a hrají členové souboru Ondřejnica ze Staré Vsi nad Ondřejnicí Pavel Vaněk (1963) a Renáta Blinková (1970), muzika jako v C.2.