C. 2 TANĚC (KRMELINSKY) Z KRMELÍNA

[: Kole našich oken těče voda skokem,
němožu ju zastaviť, :]
[: měla sem mileho, rozhněvala sem ho,
němožu ho udobřiť. :]

/:A ja za nim pujdu a prosiť ho budu,
by se na mě něhněval,:/
/:že je me srděčko zalúbené všecko,
aby mi ho rozebral.:/

Taněc je název točivého tance 3/4 taktu typu starodávného z nejsevernější části moravského Lašska. Zaznamenaná forma podle pamětníků je z přelomu 19. – 20. století. Tančil se však ještě v 50-tých letech na bálech. Nejvýznamnějším tanečníkem regionu byl horník Emil Mácha z Krmelína se ženou.
Taněc má tři základní části:
I. Procházka dvojic po kruhu se zpěvem taneční písně.
II. Víření dvojic na místě kolem společné osy (jiným krokem tančí žena. jiným muž).
III. Závěrečná část zvaná také „zásmažka“ – polka nebo později valčík.
I. Procházka dvojic se zpěvem jedné sloky taneční písně.
Po vyzvání tanečníka zvoláním „Muzikanti, zahrajtě mi taňca!“ se taneční páry postaví na obvod kruhu levým bokem do středu, D po pravici CH v držení: a) v závěsu za vnitřní lokty, b) CH obejme pravicí D zezadu kolem pasu, D položí levici ohnutou v lokti na jeho pravé rameno. Volné vnější paže podél těla. CH může volnou levici založit za záda (levá ruka položena hřbetem na kříž).
Taneční krok při procházce:
Hladká chůze, tři kroky v taktu (na každou dobu jeden) Nejčastěji vykračují oba pravou nohou. Při každém kroku se vykročí na patu přes celé chodidlo. Po první přezpívané sloce za procházky jednotlivých dvojic za sebou po kruhu následuje hudební dohrávka, na kterou jednotlivé dvojice víří na místě kolem společné osy v postavení pravými boky u sebe. Před zahájením víření CH na konci předcházející procházky tleskne pravou dlaní do levé.
II. Víření dvojice na místě kolem společné osy:
Základní taneční držení:
Dvojice čelem proti sobě, pravé boky u sebe. Držení jako ke kolovému tanci zavřené.
Krok víření – krok CH:
1. takt – a: Rázný krok levou nohou vpřed na celé chodidlo, špička natočená do směru otáčení (mírně dovnitř).
b1 : Krok pravou nohou vpřed po kroužku, noha na patě, chodidlo vztyčeno.
b2: Přísun levé nohy k pravé.
c1: Vykročení pravou nohou přes patu vpřed, špička vytočena zevnitř.
c2: Zvrt na přední části chodidla pravé nohy. Levá noha se připraví k dalšímu kroku v následujícím taktu.
Všechny další takty jako takt první.
Krok D:
1. takt – a,b,c: D se otáčí třemi rychlými přísunnými kroky (na každou dobu jeden), přísun je nedotažen. Vykračuje stále pravá noha na celé chodidlo, špička vytočena zevnitř. Levá – přisouvající noha se přisouvá po přední části chodidla.
Všechny další takty jako takt první.
Tempo víření je rychlé.
Někdy si tanečník poručil dohru (pokud ji muzika nezahrála sama) a tančil na ni tuto druhou část tance (společné víření).
III. „Zásmažka“.
Po vlastním taňci, při kterém se po celou dobu taneční písně, zpívané po jednotlivých slokách, střídala procházka s vířením, následoval dovětek – tzv. „zásmažka“. Zpravidla se tančívala polka nebo valčík.

Tančí Miroslav Petrovský (1921) z Krmelína a Eliška Krejčíč-ková (1936) ze souboru Ondřejnica ze Staré Vsi nad Ondřejnicí, hraje muzika souboru ve složení Kamil Šperlín (1962) housle-prim, Kamil Palička (1973) a Pavel Malucha (1965) housle-terc I a II, Marcel Hýl (1966) viola-kontry, Petr Palička (1965) klarinet, Ivan Šperlín (1967) kontrabas a Jana Paličková (1966) cimbál.