Kovaj, kovaj, kovařičku,
kovaj, kovaj, vaj,
a ty, moja galanečko,
dymaj, dymaj, dymaj, dymaj, maj.

Tančí dvojice smíšené po kruhu čelem proti sobě. CH levým a D pravým bokem do středu. CH klečí na pravém koleně, levá ruka sevřena v pěst opřena o levé koleno, pravá ruka sevřena v pěst připravena k úderu ve skrčení předpažmo zevnitř. D v mírném stoji rozkročném čelem k CH, oběma rukama drží po straně okraj zástěry.
1. – 2. takt: CH v každém taktu jeden úder pravou pěstí jako kladivem na levou pěst. Pravá pěst dopadne vždy na levou v první době taktu. Po dopadu se odrazí a vrací se zpět ve druhé době do původní polohy.
3.  takt: Dva údery pravou pěstí na levou (v každé době taktu jeden). Pěst dopadá přímo z výšky asi 20 cm na levou pěst.
4.  takt: Jeden úder pravou pěstí na levou jako v taktech 1.-2.
5.  takt: Dva údery jako v taktu 3.
6.  takt – a: Jeden úder pravou pěstí na levou přímo shora dolů.
b: CH přeskokem v nákleku vymění levé koleno za pravé.
7. – 12. takt = 1. – 6. taktu, ale na pravém koleně. (Tanečník na kazetě tančí poněkud odlišně.)
Pohyby D v 1. – 12 . taktu:
1. takt: D přenese váhu těla na pravou nohu a současně dvakrát „dýmá fěrtochem“ – natřásá zástěrou a začíná od sebe.
2. takt: Rovná se 1. taktu, ale přenese váhu těla na levou nohu.
3.  – 12. takt = 2. taktu.
13. – 20. takt: CH vyskočí, uchopí se s D ke kolovému tanci a tančí vpřed po kruhu rychlou polku vpravo.
20. – 28. takt = 13. – 20. taktu.

Tančí, hrají a zpívají členové souboru Valašský vojvoda z Kozlovic Zdeněk Mičulka (1959) a Věra Tobolová (1968), muzika jako v A.1, zpívají Rudolf Kalus (1953), Vlastimil Tabach (1968) a Jiří Valíček (1954).