J. 1 VRTĚNÁ Z HLOHOVCE U BŘECLAVI

Daleko, široko od tých Nových Zámků,
stavjajú tam věžu ze samých šohajků.

Ej, mojého, miłého, na sám vršek dali,
złatú kopulenku z něho udělali.

Vrtěná se tančívala původně jako samostatný tanec. Postupně se stala závěrem tzv. sóla, tj. jako poslední tanec v sérii valčík -polka – třasák – vrtěná. Vrtěná se skládá se ze dvou částí:
I. Předzpěv taneční písně – vždy jedné sloky.
II. Víření dvojice na místě pravými a levými boky u sebe směrem vpřed i vzad, obohacené na začátku, někdy mezi tancem nebo v závěru, střídavým napínáním a krčením spojených paží tanečníků ve stoji čelném proti sobě.

Popis jednotlivých tanečních figur a kroků:
I. Zpěv taneční písně
Zpívá CH. Dvojice stojí vedle sebe, D pro pravici CH (nedrží se). CH má ruce opřeny o boky, D složí ruce vpředu ve výši pasu pod pentlemi uvázanými nahoře u krku. CH zpívá první sloku vybrané taneční písně. D stojí v klidu a čeká až CH dozpívá. CH stojí v mírném stoji rozkročném, obvykle rovněž v klidu. Někdy se CH mírně pohybuje v rytmu zpívané písně přenášením váhy těla z jedné nohy na druhou ve stoji snožmo a s mírným natáčením trupu vpravo a vlevo stranou. Občas zvedne pravici nebo levici v gestu.
Hudba (nyní dechovka) přehrává předzpívaný nápěv k tanci 2x v rychlejším tempu.
1. přehrávka nápěvu:
1. – 5. takt: Dvojice se otočí čelem k sobě. CH napřáhne k D obě ruce dlaněmi vzhůru. D mu do nich vloží své ruce hřbety vzhůru. V tomto držení v každém taktu natáhnou oba na a) pravou ruku k levému rameni svého protějšku a levou ruku skrčí. Na b) výdrž. Spojené paže jsou asi ve výši ramen.
2. takt = 1. takt, ale naopak.
3. – 4. takt = 1. a 2. takt.
5. takt = 1. takt.
6. – 10. takt: Dvojice se postaví pravými boky k sobě, uchopí se k víření (CH obejme D oběma rukama kolem trupu, D mu položí ruce ze stran přes ramena). V tomto postavení a držení víří až do konce 10. taktu. Při víření vykračuje vnitřní (pravá) noha.
1. takt – a: CH i D vykročí pravou nohou po obloučku vpřed (špička vytočena mírně doprava) a nohu v koleně povolí.
b: Zhoupnutím z pravé nohy se nadnesou a dokročí na vnější nohu vpřed před nohu pravou.
V 10. taktu se podřepem otočí na pravé noze o 180° vpravo a v závěru se nadnesou a dokročí současně na levou nohu.
Nyní jsou postaveni levými boky k sobě a v taktech 11. – 15. víří doleva, (vykračuje levá – vnitřní noha s podřepem v 1. době taktu.
Ve 2. době taktu se dvojice nadnese a dokročí vnější – pravou nohou před nohu vnitřní.
16. takt: Dvojice se jedním krokem víření otočí do protisměru o 180° vlevo.
17. takt: Pravými boky k sobě udělají jeden vířivý krok pozpátku couvavě.
18. takt: Jedním krokem jako při víření s podřepem na začátku se přetočí opět levými boky k sobě a asi jedním nebo dvěma kroky dokončí víření v postavení levými boky k sobě směrem vpřed. Vykračuje levá noha.
Pozn. k výkročné noze při víření: Na počátku víření doprava vykračují oba pravou nohou (vnitřní nohou s podřepem). Po přetočení levými boky k sobě (po přetočení ve 2. době taktu) pokračují při víření doleva levou nohou s podřepem, pak se přetáčejí nakročením na levou nohu s podřepem o 180° pravými boky k sobě tak, že na 2. dobu dokročí na pravou nohu – vnitřní. V postavení nyní pravými boky u sebe v jednom taktu víří pozpátku tak, že vykročí oba vnější nohou (levou) vzad s po­dřepem mírně zkřižmo za druhou nohu a přetáčejí se s nadne­sením ve 2. době zpět o 180° doleva. Nyní jsou opět levým bokem u sebe. Víření dokončí v postavení levými boky u sebe směrem vpřed, vykračuje levá noha vpřed s podřepem.
V závěru víření se dvojice pustí, D zůstane na svém místě vpravo jako na začátku, CH se postaví do mírného stoje rozkroč­ného (rozšafného) před muziku a zpívá s podobným projevem jako u 1. sloky druhou sloku písně (hudba při jeho zpěvu mlčí).
Podobně jako při 1. přehrávce tančí i na 2. přehrávku předzpívaného nápěvu. Po skončení tance zvolá CH: „Muziko, úvratí!“ Hudba opakuje ještě jednou nápěv k tanci a tanečník tančí podobně jako prve. Starší tanečníci měli zafixovány určité taneční postupy při obratech atd. Při rychlém přetáčení z posta­vení levými boky u sebe v jednom taktu pozpátku doleva o 180° nakročí tanečnice v 1. době taktu levou nohou vzad za pravou nohu s podřepem (je pravým bokem u tanečníka) na b) došlápne ve stejném postoji na vnitřní pravou nohu s nadnesením do polovýponu. V dalším taktu přetočením na pravé noze doprava o 180° nakročí dopředu levou nohou s podřepem, dvojice levými boky u sebe, a na druhou dobu nakročí s mírným nadnesením na vnější – pravou nohu. Tanečník podobně jako tanečnice. V závěru tanečník poděkuje tanečnici plácnutím své pravé ruky do její pravé dlaně.

Tančí a hrají František Kašník (1931) a Ludmila Kobzíková (1943) z Hlohovce u Břeclavi, hraje Zlaťulka z Lanžhota kapelník Petr Straka (1958) 1. křídlovka, František Straka (1956) 2. křídlovka, Peter Okasa (1973) 1. tenor, Franti­šek Zahradník (1963) 2. tenor, Josef Smetana (1976) Es klarinet, Vladimír Štvrtecký (1960) B klarinet, Rostislav Toman (1959) Es trubka, Josef Jágrik (1968) B trubka, Peter Ondriska (1968) trubka obligát, František Sedláček (1957) kontrabas a Rostislav Kroupa (1963) bicí.