D. 5 SEDLCKÁ (TĚŠOVSKÝ) Z TĚŠOVA A ÚJEZDCE U LUHAČOVIC

Tančí dvojice smíšené čelem k hudbě, D po pravici CH. Drží se za vnitřní ruce v připažení. Vnější ruce podél těla. CH může levicí při zpěvu gestikulovat v pokrčení vpažmo.

Újezcká hospoda, hýbaj sa, a ve svých základoch otřas sa,
šenkýřko, pivo daj, a ty nám muziko, pěkně hraj.

Ono to pivečko dobré je, ono je vařené v tom Brodě,
[: pijme ho, dobré je, šak nám ho šenkýřka naleje :].

Skočila sem do zahrádky, utrhla sem mrkvu,
nechoď za mňú, můj šohajku, až já na ťa mrknu.

Nezáleží na panence, kerá pěkně tancuje,
podívaj sa do kuchyně, jak tam hrnky pucuje.

I. Zpěv taneční písně
Dvojice přenáší váhu těla v mírném stoji rozkročném, vnější nohy vpředu, v lichých taktech vpřed na vnější, spojené paže kmih vpřed. Přenesení váhy těla se provádí s mírným dvojnátřesem – na každou dobu taktu jeden, první poněkud hlubší než druhý. Chodidla zůstávají na svých místech. Při pohybu vpřed v lichých taktech se odlepí pata vnitřní nohy od země. V sudých taktech se přenáší s dvojnátřesem váha těla vzad na vnitřní nohu, vnější zůstává na místě, mírně se patou odlepí od země, nebo se někdy nepatrně posune vzad, kmih spojenými pažemi vzad. Dvojice se při zpěvu mírně natáčí od sebe (liché takty) a k sobě (sudé takty). Toto natáčení souvisí s kmihem paží: kmihnou-li paže vpřed -natočí se dvojice od sebe a naopak.

II. Víření dvojice na místě kolem společné osy vpravo a vlevo na jedno přehrání nápěvu ve stejném tempu
Změna směru víření je ve shodě s frázováním písně.
1. – 8. takt: Víření vpravo – kroky jsou lehké, rychlé, s mírným náznakem pohupování, našlapované na celá chodidla. Dvojice se natočí pravými boky k sobě. CH uchopí D pravou rukou kolem pasu, D mu položí levici ohnutou v lokti na pravé rameno. CH pokrčí levou ruku vzpažmo, dlaň otočena vzhůru asi ve výši obličeje, D vloží svoji pravou dlaň hřbetem vzhůru do nastavené dlaně CH. V tomto držení víří dvojice až do konce 8. taktu shora popsanými kroky. Na a) vykračuje pravá (vnitřní noha). Dvojice se otočí ve 2 taktech jednou kolem, tj. čtyřmi rychlými krůčky o 360° vpravo kolem.
9. takt: Změna směru víření – a: Dvojice poněkud uvolní držení, natočí se opačným směrem dovnitř, pravá (dříve vnitřní) noha po otočení do protisměru, tzn. o 180° doprava, se opře patou o zem (špička vztyčena vzhůru – nyní je to vnější noha).
b: Pravá noha zlehka došlápne na přední část chodidla, vnitřní levá noha se odlehčí a připraví k dalšímu kroku.
10. – 16. takt: Víření doleva – držení podobně jako doprava, ale postavení levými boky u sebe a opačnýma rukama. Nyní vykračuje při víření levá (vnitřní) noha. Takto až do konce 16. taktu.
17. takt = 9. taktu, ale naopak, opačnýma nohama do původního postavení k víření.
18. – 24. takt: Víření jako v 1. – 8. taktu. Podobně se zpívají a tančí další sloky písně.

U újezdsko-těšovské sedlcké je zvykem, že se vyzpívá k tanci celá píseň třeba i o větším počtu slok. V závěru pak se zazpívá rychlejší píseň jako dovětek, obvykle o menším počtu taktů, o jedné – dvou slokách. Dvojice se při tomto dovětku obvykle drží tak. že dívka se zavěsí levicí do ohnuté pravice chlapce. Přenášení váhy těla je prováděno v rychlejším tempu, nátřesy jsou dynamič­tější. Víření se provádí v držení polootevřeném, vnější paže spojeny. Dvojice víří na místě obyčejnými rychlejšími krůčky doprava (D couvá). V 1. době každého taktu D vykročí levou nohou vzad. CH pravou nohou vpřed. V 2. době taktu krok druhou nohou (D pravou) vzad, CH levou vpřed. Chodidla se přizpůsobují dráze kroužku, po které se dvojice kolem společné osy otáčí. Jestliže se melodie opakuje dvakrát, pak víří dvojice stejným způsobem doleva, vykračuje pravá noha. V tom případě je víření doprava ukončeno dvěma podupy (vnitřní a vnější nohou), a podobně víří-li se doleva.

Pozn.: V sousedním Těšově se tančil podle dr. J. Jančáře příbuzný variant pod názvem těšovský (sedlcký). Změna byla pouze v zá­věru tance, kdy po víření doleva v držení stejném jako u újezd­ského v posledních několika taktech tanečník převedl tanečnici pravou rukou za její levici kolem sebe. Tanečnice jej obešla předem kolem jeho levého boku a dále pak až na své původní místo po jeho pravici. Tanečník při tomto obcházení opsal svojí pravou rukou spojenou s levicí D kruh nad hlavou. Při změně směru se přetáčela dvojice přímo opačnými boky k sobě.

Tančí Josef Kovařík (1940) z Újezdce u Luhačovic a Ludmila Hasalová (1948) z Těšova, hraje muzika souboru Rozmarýn z Újezdce u Luhačovic ve složení Roman Daněk (1976) prim, Richard Pančocha (1976) housle-terc, Martin Slabák (1976) viola-kontr, Aleš Řezníček (1975) klarinet a Bohumil Vráblík (1972 kontrabas.