D. 3 SEDLCKÁ (KORYTŇANSKÁ) Z KORYTNÉ

Dívča korytňanské, půjdeme na panské,
[: budeme otrásať, budeme otrásať jabúčka míšaňské. :]

Dívča z Javoriny, půjdem na maliny,
[: až sa malin najím, potom si ťa zvalím z vršku do doliny :].

Takého sem muža mala, co sa ježa bál,
[: [: od neděle, do neděle :] na peci ležal. :]

[: Zasadil sem čerešénku, ujaly sa dvě :],
[: [: už je s tebú, moja milá :], už je s tebú zle :].

Tančí dvojice smíšené čelem k hudbě. D po pravici CH. Drží se za vnitřní ruce v připažení. Vnější ruce připaženy.

I. Zpěv taneční písně
Tanec začíná obvykle tím, že CH předstoupí před muziku a zazpívá 1. sloku taneční písně. Při zpěvu přenáší váhu těla v mírném stoji rozkročném, v lichých taktech na levou nohu (mírně se natočí doleva), v sudých taktech na vnitřní nohu (mírně se natočí doprava). Zpěv doprovází gestikulací vztyčené levice. Několik taktů před dokončením zpěvu zatleská nad hlavou do dlaní. Na toto znamení k němu přibíhá D, postaví se po jeho pravici a uchopí se za vnitřní ruce v připažení. Zbývající takty pak oba společně přenášejí váhu těla: v lichých taktech přenesou váhu těla v mírném stoji rozkročném, vnější noha vpřed, s mírným zhupem vpřed na vnější nohy. Spojené vnitřní paže kmihnou spodním obloukem vpřed. Dvojice se zcela nepatrně od sebe natočí. Poněvadž obě chodidla zůstávají vlastně na místě, při přenesení na vnější nohu se uvolní pouze pata vnitřní nohy.
V sudých taktech přenesou oba váhu těla zpět na vnitřní nohy (opět s mírným zhupem), spojené vnitřní paže kmihnou vzad. Při kmihu spojených paží vzad se dvojice k sobě natáčí. Při přenášení váhy těla může tanečník volně gestikulovat levicí.

II. Opakování nápěvu taneční písně k tanci
Vlastní tanec začíná obvykle tím. že CH švihem spojených vnitřních paží roztočí D. která se otáčí před ním na místě kolem své vlastní osy doprava skočným krokem, který začíná v předtaktí (tzn. v druhé době posledního taktu předzpěvu), kdy D krokem na pravou (vnější nohu) se odráží do výšky takže v 1. době 1. taktu (la) této části doskočí s otočením asi o půl kola na vnější (levou) nohu. která předkročí se špicí vtočenou dovnitř před pravé chodidlo. Dobrá tanečnice se dokáže otočit v každém taktu o 360° vpravo. Pravé chodidlo dopadne současně plochou celého chodid­la na zem s nohou levou. V 2. době (lb)vysune D pravou nohu vpřed, špice vytočena zevnitř a opět se odráží z plochy celého chodidla do výšky (totéž jako v předtaktí před zahájením skočného otáčení D). Takto se otáčí D skočným krokem až do konce 6. taktu. Při každém otočení na 1. dobu vždy tleskne pravou dlaní do levé ve výši prsou. Otáčení je prudké, dynamické, ve vzpřímeném postoji – nesměrovat hlavou! – v taktech 1. – 3. (může to být i více taktů – podle kompozice taneční písně).

Pozn. Některé tanečnice se mohly v této části tance uchopit s CH pravýma rukama za šáteček, takže D se podtáčelo pod šátečkem podobně jako na Luhačovsku.
Pohyby CH: V rozšafném postoji tleská při každé otáčce D pravicí do své levice.

V další části následuje víření dvojice v postavení nejprve pravými boky u sebe vpravo. CH uchopí D oběma rukama kolem těla, D se ho drží oběma rukama ze stran za ramena.
V tomto postavení a držení víří kolem společné osy na místě skočným krokem, začínajícím v předtaktí odrazem vnitřních (pra­vých) nohou. Na 1. dobu každého taktu (a) doskočí CH i D levou nohou shora (špice vtočena dovnitř) před pravou (vnitřní) nohu. Chodidla obou nohou dopadnou téměř současně – vnější předkročena. Dvojice se tímto skočným krokem otočila si o půl kola.
Na druhou dobu (b) vysune CH i D pravou nohu vpřed, špice vytočena zevnitř a odráží se současně jako prve v předtaktí z pravé nohy k dalšímu kroku. Takto je tomu ve všech taktech až do konce první poloviny v další části nápěvu. Víření je prudké, dynamické. V každém taktu se otáčejí o půl kola. V posledním taktu víření doprava (v naší písni v taktu 13.) se dvojice odrazem z pravé nohy a výskokem s dopadem vnější nohy na zem otočí, aniž by se pustila, levými boky k sobě. Tento pohyb se provede už v 1. době (a). V druhé době (b) dvojice v postavení nyní už levými boky u sebe výdrž ve stoji.
Při repetici těchto 7 taktů víří doleva kolem společné osy stejným krokem, který začíná odražením z vnitřní (nyní levé nohy) v předtaktí (na konci předcházejícího taktu). Při víření doleva na 1. dobu každého taktu doskočí dvojice pravou nohou vpřed, špice vtočena mírně dovnitř. Dopadne zároveň na zem s nohou vnitřní (pravou). Jinak charakterem je krok podobný kroku doprava, pouze vykračuje opačná noha.
V závěru víření doleva CH uvolní držení a sám ve stoji čelem k hudbě posílá tanečnici pravou rukou kolem sebe k svému levému boku. D podbíhá pod jeho levou zvednutou paži a obíhá ho zadem až na své místo po jeho pravici. Obíhání D probíhá lehkými běhovými krůčky (2 v taktu), vykračuje pravá noha.
Následuje zpěv další sloky písně, nebo se zpívá některá jiná píseň k tanci. Celý tanec se pak v popsaném sledu opakuje. Tanečníci spontáně vycítí kde začíná a končí jednotlivé nápěvové části (fráze) nápěvu. Ne každá píseň má stejný počet taktů. Proto členění jednotlivých písní je co do počtu taktů rozdílné. Jestliže D při obíhání tanečníka v závěru tance oběhne dříve o jeden až dva takty, pak se s ním po oběhnutí uchopí za vnitřní ruce a oba dva až do konce přehrávky přenášejí váhu těla jako při zpěvu. tj. v lichých taktech vpřed na vnější nohu. v sudých vzad na vnitřní. Někdy vyzpívají tanečníci k tanci celou píseň o několika slokách. Teprve v závěru zazpívají některou rychlejší píseň, často satirického rázu.
V závěru písně obvykle už tanečnice tanečníka neobíhá.

Tančí František Věrný (1945) a Ludmila Věrná (1947) z Korytné. hrají Burčáci z Míkovic ve složení František Ilík (1948) prim. Bohumil Pipal (1950) a Zdeněk Stašek (1975) housle-terc, Zdeněk Hudeček (1948) housle-kontr. Miroslav Horsák (1941) klarinel. Lubomír Valečka (1960) cimbál a Dušan Pipal (1947) kontrabas.