G. 9 REJDOVÁK = REJDOVAČKA Z PODKRKONOŠÍ

Vivo

S ohledem na to. že v několika krajích byly názvy tohoto tance zaměňovány, přece jen je nutné se řídit klasickou podobou dvoudobé rejdovačky, zapsané v nejstarších pramenech. Dvoudobá metrika zde popsaného a na kazetě snímaného tance se neshoduje s třídobým rejdovákem. Jeho dvoudobost potvrzuje i užitý řezan-kový krok a skočné partie. Název jsme přejali ze sbírky P. Krej­čího, Podkrkonošské tance, s. 35-36, s melodií „Holka modrooká, nesedávej Základní postavení dvojice: Ch 1. bokem do středu kruhu, D. pravým, v držení za pravé ruce.
T. 1.: a) Ch odrazem z 1. nohy přeskočí na pravou nohu, ale 1. noha přitom zůstane vzadu, poněkud nadlehčena nad zemí. V posledním okamžiku před druhou čtvrťovou dobou tohoto taktu přenese Ch váhu těla zpět na levou nohu a znovu se odrazí, D tančí odrazem pravé nohy přeskok na 1. nohu vzad, pravá noha zůstane nepatrně vzdálena od země vpředu a stejným způsobem, ale přenese váhu těla zpět dopředu na pravou nohu a znovu se odrazí.
b) Ch znovu skočí na pr. n., na stejné místo jako předtím. D skočí vzad na l.nohu. jako v první době taktu.
Tyto dva skoky byly také nazývány „skočná“. Na snímku kazety jsou tyto krokové finesy trochu smazány a stejně tak i prostorové uspořádání tance v dalších taktech:
T 2. – 4.: Ostrá polka a v opakovaných úsecích mají tanečníci tančit přesně do obrazce kolem čtyř stěn, v jejichž rozích se vždy provedl delší polkový krok, který napomohl k dalšímu pravoúhlému nasměrování tance.
5. – 8. = 1. – 4.: V osmém taktu polka na místě.
9. – 12.: 4 řezankové kroky, Ch i D začínají pr. nohama vpřed, 1. vzad, výměna nohou v přeskoku a celé se opakuje. Při přeskocích se nepohybuje rukama a horní část trupu zůstává vzpřímená.
13. – 18.: Chůze, Ch i D vycházejí pravýma nohama – nakročením přímo z předcházejícího rozkročného kroku. V držení za pravé ruce a s napjatými pažemi se chůze provede 12ti kroky o celá dvě kola zátočkou po směru r. hod.
19. – 24.: Totéž v opačném směru za levé napjaté paže. Místo posledního přeměnného kroku je pouze krok přísunný.

Hudební zpracování: B. Bonuš
Taneční nácvik: M. Rychtera
Popis: cit. sbírka P. Krejčího

Tančí a hrají členové souboru Hořeňák z Lázní Bělohrad Jan Pořízka (1963) a Stanislava Mečířová (1976), Milan Rychtera (1960) a Zdeňka Rychterová (1969), Otakar Sedláček (1979) a Jindra Mečířová (1975), Antonín Schánilec (1974) a Věra Najmanová (1974), muzika jako v G.3.