A. 18 ZAHÁJENI HODŮ V TUŘANECH

Con moto

Kdo to pije? Však vy víte,
Harasovo hodný dítě,
/:piju, piju, piju já,
šak to platí kapsa má.:/

Po příchodu pod máji v hlavní hodový den (neděle) anebo za špatného počasí do sálu, kde je májka symbolizovaná vrškem zavěšeným od stropu, se hodová chasa seřadí do řetězu v tomto pořadí: v čele první stárek s vrubem v pravé ruce, za ním první stárka, pak druhý stárek, druhá stárka a třetí stárkovský pár. Pak jde ostatní svobodná chasa, která kráčela v hodovém průvodu při obchůzce vesnicí po stárkách. Vždy střídavě chlapec a dívka. Drží se navzájem za ruce, každý má pravou ruku napřaženu vpřed, levá je vzad. Stárek drží v pravé ruce svůj stárkovský odznak, „vrub“ (vlastně stárkovské právo). Má je připevněné na stužce nebo na řemínku u pravého zápěstí. Na tomto vrubu, jehož repliku má hostinský, se pak zářezy označují „litry“, které chasa věnuje hud­bě. Za zvučného pochodu vytvoří chasa buď kolem máje nebo uprostřed taneční místnosti nejprve kruh neuzavřený, který v prů­běhu hry hudby stáčejí do spirály a zase roztáčejí zpět, případně mění ve vlnovky, až nakonec ukončí opět kruhem čelem dovnitř. (Kruh je neuzavřen, poněvadž stárek drží v pravé ruce vrub.) Při řetězu, věnci, občas chasa začne výskat. V tom okamžiku se všichni pustí, CH i D zvednou ruku nad hlavu, kterou drží vzhůru tak dlouho, pokud výskají. Pak se opět uchopí do vázaného řetězu. Jakmile dozní pochod, chasa se zastaví, natočí se čelem do středu a hlasitým výskáním ukončí zahajovací hodový věnec. Při tomto výskání zvednou všichni pravou ruku včetně stárka.

Následuje další díl zahajovacího hodového ceremoniálu – sólo stárkovských párů.

Hudba začne hrát valčík. Každý stárek předstoupí před svoji stárku a naznačeným pokleknutím na pravé koleno a uchopením oběma rukama střechy ozdobeného stárkovského klobouku ze stran, který mírně pozvednou, vyzve každý svoji stárku k tanci. Nato se uchopí k tanci a ve středu kola, které kolem nich postupně uzavírá ostatní chasa, tančí valčík. Chasa v kruhu se otáčí valčíkovými kroky vpravo kolem, natočena napravo vpříč. Spojené paže komíhají při kroku pravou nohou šikmo vpřed do středu kruhu, při kroku levou nohou šikmo vzad ven z kruhu. Po několika taktech se všichni pustí a postupujíce dále valčíkovým krokem tleskají do dlaní. Vzdávají tím poctu tančícím stár-kovským párům za současného hlasitého výskání. Stárkovské páry při této poctě (vytleskávání sóla) se pustí vnějšíma rukama, zvednou je do výše a odpovídají jim rovněž výskáním. Takto se tančí až do konce stárkovského sóla. Stárci svůj sólový valačík tančí ve vyšperkované podobě. Chvíli se otáčejí doprava – každý podle svého citu- chvíli doleva, chvíli postupují couvavými kroky vpřed, buď couvá D nebo CH.

Zvedáni stárků.

Po skončení valčíku se všichni zastaví a hudba zahraje tuš. Při něm se sběhne mužská chasa ke stárkům, které zvedají dva CH na ramena. Ostatní jim přinášejí po poháru piva, které za mše stárci vypijí. Při připíjení se stárky a ostatní D seřadí do kroužků po čtyřech. Jakmile stárci dopili při závěru tuše, stárek zvedne pravici s vrubem, ostatní stárci obě ruce vzhůru a mužská chasa, která stojí kolem, zvedne pravici a za hlasitého výskání projevuje poctu stárkům. Dívčí kroužky se rozestoupí pravidelně kolem skupinek CH se stárky a začínají zpívat přípitkovou tušovací píseň: Kdo to pije, šak vy víte, Haraštovo hodný dítě. (V písni jmenují prvního stárka). DD za doprovodu hudby při tomto zpěvu v těsných kroužcích, držíce se navzájem vzadu křížem, poskakují nejprve vpravo stranou po pravé noze, levá ohnuta zánožmo, v poslední třetině písně přeskočí na levou nohu a otáčejí se doleva, pravá noha ohnuta zánožmo. Takto skáčí až do konce přípitkové písně. Při tomto zpěvu a hře hudby odnášejí CH na ramenou stárky do šenku, kteří jim tam oplácejí pohoštění. Po skončení hry a zpěvu hudců D se pustí a výskáním ukončí zahajovací holdovací ceremoniál. Pak následuje dívčí kolo, do té doby, až se stárci vrátí k máji nebo do sálu.

Tančí skupina z Brna -Tuřan Roman Bouda (1974) a Marta Krajová (1977), Bohdan Brázda (1970) a Markéta Cahlíková (1976), Petr Černohlávek (1973) a Jana Černohlávková (1971), Libor Hudeček (1971) a Hana Běloušková (1974), Michal Kosík (1973) a Markéta Čadová (1978), Antonín Marek (1970) a Ivana Kolečková (1969), Tomáš Purket (1977) a Dana Zbořilová (1977), David Vaněrka (1976) a Eva Kousalová (1979), Petr Vašek (1973) a Renata Richtrová (1975), Petr Veselý (1976) a Gabriela Hanzlová (1977), hraje Večerka z Brna-Chrlic jako v A. 11.