Zřizovatel:

I. 4 SKOČNÁ Z KRUMVÍŘE A KLOBOUK U BRNA

Dyž sem já šel na hody, šl sem si pod pérečkem,
má milá se dívala, ej, za mnú okénečkem.

Dyž sem já šel z hodů dom, hlavička porúbaná,
zavaž mně ju, má milá, aby mě nebolela.

Náš tatíček dobrý byl, navařil a vyudil,
[: a dyž žili, dobrý byli, já sem se jich nasmolil. :]

My sme tady dvá, kamarád a já,
[: kdo by nám chcel rozkazovat,
a na nás se vytahovat,
na teho sme dvá, kamarád a já. :]

Já su synek, ty si synek, já sa synka nebójím,
chytnu synka za ramínka, do řeky s ním uderím.

Nejčastěji tančívali chlapci skočnou samostatně. Podobně též mužáci. Při skočné se postavili chlapci původně do kruhu, čelem do středu, nyní otvírají kruh čelem k hudbě. Doprostřed kruhu vstoupí nejprve stárek a pak kterýkoliv z dalších chlapců. Tanec má dvě části.
I. Předzpěv jedné sloky některé z tanečních písní doprovázený gestikulací zpěváka.
II. Při opakování nápěvu předzpívané písně (hudba přehrává nápěv jedenkrát), tanečník uprostřed kruhu vyskakuje několike­rým způsobem.
A) Tanečník vyskakuje uvnitř půlkruhu v 1. době taktu odra­zem oběma nohama do výšky, pravá ruka vyšvihne vzhůru a pravá noha současně pokrčí zánožmo. Při dopadu ve 2. době taktu doskočí tanečník nejprve na levou nohu, současně tleská pravou rukou na holínku nebo podpatek pravé ohnuté nohy zánožmo. V poslední osmině taktu došlápne pravá noha nepatrně za nohu levou. V posledních dvou – třech taktech zakončí CH vyskakování cifrou a ustoupí zpět do půlkruhu mezi chlapce. Chlapci v půl­kruhu doprovázejí vyskakování sólisty tleskáním pravou dlaní do levé v první době každého taktu. Mezitím se ozývá z husta výskání chasy. (Píseň Když jsem já šel na hody.)
B) Tanečník vyskakuje odrazem snožmo, obě nohy ohýbá zánožmo a tleská oběma rukama – pravou na pravý, levou na levý podpatek nebo holínku. Dopad je proveden snožmo (na obě nohy současně) ve 2. době taktu. Ostatní chlapci doprovázejí výskok potlesky. Před koncem přehrávky CH v několika taktech zacifruje. (Druhá sloka předcházející písně Když jsem já šel z hodú dom… a přehrávka k tanci.)
Pozn: Když se všichni chlapci ve skákání vystřídali, zazpívají závěrem všichni ještě jednu píseň, při jejímž opakování vyskakují všichni současně – každý svým způsobem.

Podobně organizují skočnou i ženáči. Vytvoří rovněž půlkruh, v jehož středu skáče buď sólista, dvojice ap. Tančí-li dvojice mužů. zpívají podobně jako na Podluží píseň My sme tady dvá. Při zpěvu jsou natočeni k sobě a občas i gestem doprovázejí obsah písně. Při přehrávce nápěvu vyskakují čelem proti sobě a ostatní muži jim tleskají vždy na začátku taktu do dlaní. Jednotliví tanečníci ve dvojici skáčí každý po svém: např. první vyskakuje odrazem z levé nohy a při výskoku ohýbá pravou nohu zánožmo a tleská pravicí na pravou holínku nebo podpatek (viz způsob skákání A). Druhý vyskakuje pouze odrazem snožmo do výšky a současně vzpažuje obě paže (1. doba taktu). Na 2. dobu taktu doskakuje snožmo do mírného podřepu a paže mírně zapaženy.
Tanec jednotlivce – sólisty. Obratný tanečník si předzpívá píseň Já su synek. Dvojice tanečníků i muži v půlkruhu jej podněcují k tanci gestikulací a potlesky. Prostřední tanečník vyskakuje pak odrazem snožmo, ohýbá obě nohy zánožmo. Švihem paží z předpažení dozadu (paže opisují oblouk) tleská ve 2. době taktu oběma rukama na paty nohou ohnutých zánožmo, levou rukou na levou, pravou rukou na pravou patu. Doskakuje do mírného podřepu a paže se vracejí do původní polohy. V závěrečných několika taktech ukončí vyskakování cifrou.

Pozn: Při sólové skočné, kdy chlapci skákali sami. šlo v podstatě o tanec prestižního rázu. Každý „skakoun“ se snažil vyskakovat co nejvýše a nejladněji. Jsou zmínky o tom, že se v tomto tanci soutěžívalo o to, kdo skáče co nejvýše a nejkrásněji. Někteří kamarádi takovémuto obratnému tanečníkovi žertovně odměřují dlaněmi výšku skoku od země.

Tančí v pořadí Karel Osička (1970) z Velkých Bílovic, členové souboru Vonica z Krumvíře Petr Konečný (1972), Miloslav Jesťřebecký (1971), Radek Konečný (1972) a Michal Krato­chvíl (1973), dále Antonín Konečný (1947) z Krumvíře a Slavomír Pilát (1941) a Jan Svoboda (1943) ze sboru Mužáci z Klobók, muzika jako v I. 1.