A. 1 CÓFAVÁ I (HANÁCKÁ KONOPĚ) Z ANNÍNA A TOVAČOVA

[: Rostó, rostó, rostó konopě za cestó
a só pěkně zelený, :]
[: meze nima roste modrooký děvče,
až veroste, bode mý. :]

Tančí trojice čelné, uprostřed CH, po každé straně D. Drží se za vnitřní ruce v ohnutí upažmo nebo paže spuštěny (držení za ruce v připažení). Nebo CH se zavěsí oběma rukama do pokrčených vnitřních paží obou D; DD vnější ruce v bok, hřbety natočeny dopředu, prsty vzad.
1. takt – a1: Trojice vykročí pravou nohou šikmo vpravo vpřed, noha se přitom zlehka dotýká země (krok je proveden šoupnutím přední částí chodidla po zemi).
a2: Přísun levou, noha se lehce přisune k noze pravé a obě přejdou do nepatrného výponu.
b1-2: Krok pravou šikmo dopředu (noha vykročí ihned po přísunu nohy levé a při kroku lehce sklouzne po zemi na celé chodidlo). Váha těla se přenese částečně na nohu pravou.
c1-2: Krok levou ve směru pohybu šikmo vpravo zevnitř se současným zhoupnutím do vysokého výponu na obou nohou. Váha těla spočívá na levé noze. která stojí před pravou.
2. takt – a: Krok pravou nohou šikmo vlevo vzad (zpět do původního postavení). Noha došlápne jen lehce na celé chodidlo (váha těla se přenese na ni).
b: Krok levou nohou šikmo vlevo vzad; noha se lehce dotýká špičkou země.
c: Přísunem pravé nohy stoj spojný. Při přísunu celá trojice poklesne z polovýponu na celá chodidla a současně se mírně natočí vlevo, aby mohla v dalším taktu ihned vykročit levou nohou šikmo vlevo vpřed.
3. takt = 1. takt, ale na opačnou stranu a opačnou nohou.
4. takt = 2. takt, ale opačnýma nohama:
a: Oba krok levou šikmo vpravo vzad (zpět do původního postavení). Technika kroku jako ve 2. taktu a).
b: Krok pravou šikmo vpravo vzad.
c: Přísunem levé nohy z mírného nadnesení stoj spojný (došlap zlehka na celá chodidla).
Pohyby taktů 1. – 4. se opakují po celý tanec.
Kroky vpřed v 1. a 3. taktu jsou dosti dlouhé, plynulé, bez přerušení. Ve 2. a 4. taktu kroky nazad jsou kratší, takže celá trojice ponenáhlu nepatrně postupuje dopředu. Při krocích vpřed v lichých taktech jakoby tanečníci vyrůstali nadnášením do výponu a v sudých taktech při krocích nazad jakoby klesali dolů.

Podle Jana Vyhlídala, Rok na Hané, str. 24 se večer o ostatcích přistupovalo „cófavó“ k právu. Každý tanečník si vybral dvě dívky, které se s ním uchopily za vnitřní ruce nebo pod paže a celá trojice tančila dva kroky napřed a dva vzad (na a) a b) každého taktu, na c) byla patrně výdrž ve stoji spojném). Takto přiváděli chasníci dívky k úřednímu stolu pod právo, aby platily svůj obvyklý ostatkový poplatek na muziku do dvou na sebe položených talířů. Tanečníci i tanečnice při cófavé zpívali. Hudba vždy předzpívaný nápěv přehrávala. Tento variant zapsala Ludmila Mátlová podle tanečnic z bývalé skupiny Xavery Běhálkové z Tovačova.

Tančí, hrají a zpívají členové souboru Mánes z Prostějova Vladimír Vondra (1961), Kateřina Novotná (1975) a Eva Vysloužilová (1981), Vlastimil Votroubek (1954), Irena Lachmanová (1951) a Marie Vysloužilová (1955), Petr Vysloužil ml. (1977), Ivana Králová (1969) a Andrea Matušková (1973), muzika ve složení Jaroslav Šebestík (1948) primáš, Adéla Šebestíková (1958) 1. housle, Vladimír Matoušek (1947) housle-kontr, Jitka Vránová (1972) viola-kontr, Jitka Řehánková (1972) flétna, Edita Müllerová (1965) a Mojmír Přikryl (1942) klarinety a Jaroslav Mejzlík (1948) kontrabas, zpívají I. Králová. Patrik Lachman (1977), I. Lachmanová, A. Matušková, V. Votroubek, Petr Vysloužil st. (1955), P. Vysloužil ml. a E. Vysloužilová.