H. 2 SKOČNA Z BORŠOVA

Ej, vím já o děvčině, ej, vím já o děvčině,
v tem boršovském mlýně, v tem borěovském mlýně.

[: Ej, ona husy pase :] [: pěkně nastrojá se :].

Vyletěla křepelenka z prosa,
chytala ju moja milá bosa,
chatala ju moja milá bosa.

Když tys chtěla křepelenku chytat,
[: mělas ty se na červeno vyspat :].

Tanec má dvě části:
I. Předzpěv taneční písně (zpívají muži) s doprovodnými pohyby (přenášení váhy těla z nohy na nohu).
II. Víření dvojice na místě kolem společné osy v postavení pravými boky u sebe (vykračuje vnitřní – pravá noha) nebo v postavení levými boky u sebe (vykračuje levá – vnitřní noha) krokem se osobitým potřásáním, které vyplývá z provedení kroku.

Popis jednotlivých tanečních kroků a prvků:
I. Předzpěv taneční písně s doprovodnými pohyby
Tanec začíná předzpěvem taneční písně. CH se postaví před muziku a začne zpívat první sloku libovolné z tanečních písní ke skočné. Při zpěvu gestikuluje levicí (pokud zpívá sám i pravicí) a přenáší při tom váhu těla z nohy na nohu. Po několika taktech zatleská a na toto znamení k němu přibíhá tanečnice. D se postaví po pravici CH. Pokud píseň ještě neskončila, přenáší shodně s ním váhu těla z nohy na nohu. Přenášeni váhy těla se může provádět dvojím způsobem zcela jako v H. 1.

II. Společné víření dvojice na místě buď pouze vpravo, nebo se střídáním směru.
Hudba opakuje předzpívaný nápěv první sloky taneční písně. Dvojice se otočí pravým bokem k sobě a uchopí se k víření:
CH uchopí D oběma rukama kolem těla (lokty poněkud zvedne). D mu položí obě ruce přes ramena. Někdy drží tanečník levicí D za její pravou paži těsně nad loktem (ruku překrývá poněkud „tacle“ dívčina pravého rukávce). Někteří tanečníci při tomto druhu uchopení dívky nad loktem zvednou svoji pokrčenou levou paži hodně vysoko. Při víření doleva se uchopí naopak.

Krok víření:
Víření doprava v postavení pravými boky u sebe:
1. takt – a: CH i D nakročí celým chodidlem na vnitřní nohu (špička mírně vytočena doprava) a odrazem z celého chodidla se pootočí asi o 45° doprava. Druhá noha se současně pozved­ne od země a připraví se k dalšímu kroku.
b1: CH i D doskočí na patu levé (vnější) nohy, špice vztyčena kolmo vzhůru. Při dopadu paty na zem, těsně před špičku pravé nohy je už náznak mírného natřesení.
b2: Celý taneční pohyb uzavře prudké došlápnutí vztyčeného chodidla vnější nohy na zem vtočeně dovnitř před špičku pravé nohy. Tento pohyb je proveden s dalším (nyní ještě zřetelnějším) potřesením celého těla.
Oba dva pohyby levé nohy. popsané v b1 a b2, ovlivňují charakter celého tanečního kroku, silně natřásavého.

Při víření doleva vykračuje vnitřní (nyní levá noha). Charakter kroku i celého víření zůstává stejný jako při víření doprava.

Poznámka k charakteru tance: Tanec je svižný, jednotlivé pohyby na sebe navazují a pro jeho pohybový charakter je typický poskok na vnitřní noze a došlap přes patu a špičku vnější nohy s dvěma výraznými nátřesy. Došlap vnější nohy na patu je proveden současně s doskokem vnitřní nohy celým chodidlem na zem.

Tančí Rudolf Hochman (1937) a Vojtěška Hochmanová (1938), František Kouřil (1941-1996) a Marie Šebestová (1941), Jan Selucký (1932) a Libuše Selucká (1936), hraje Cimbálová muzika Jury Petrů z Kyjova jako v H. 1.