D. 4 SEDLCKÁ (NIVNICKÁ) Z NIVNICE

Hrajte mně husličky, z javora, z jedličky,
[: jak ste mně hrávaly u mojéj mamičky. :]

Zahrajte mně hudci, já su synek súcí,
[: umím sečku řezat, aj s děvečkú ležat :].

Tančí dvojice smíšené čelem k hudbě, D po pravici CH. CH uchopí D pravou rukou kolem pasu, D položí levici ohnutou v lokti na jeho pravé rameno, vnější ruce připaženy.

I. Zpěv taneční písně
Dvojice v uvedeném držení a postavení přenáší váhu těla za zpěvu 1. sloky (zpívá CH). V lichých taktech na pravou nohu vpravo stranou (pohyb je mírně krouživý), tzn. že CH i D nakročí po obloučku pravou nohou šikmo vpřed (1. doba taktu – a). Kolena jsou mírně napjata.
Na druhou dobu (b) přisouvají zvolna levou patu k pravé patě, špička levé nohy zůstává opřena o zem. Po dokončení přísunu v 2. době oba mírně povolí kolena.
V 2. taktu totéž, ale zpětným mírným krouživým pohybem do výchozího postavení. Vykračuje levá noha a pravá přisouvá. CH může při zpěvu gestikulovat volnou levicí.
Všechny liché takty = 1. taktu. Sudé takty = 2. taktu.

II. Opakování nápěvu k tanci
Tančí se podobně jako korytňanská s tím rozdílem, že při otáčení samotné dívky na místě vpravo vykračuje pravá noha (špice vytočená zevnitř, koleno mírně pokrčeno – a1.
a2 – napnutím kolena a odrazem chodidla od země se D skočně otáčí asi o půl kola doprava. Levá noha přitom dopadne shora před špici pravé nohy, levá špice vtočena dovnitř. Současně s le­vou nohou doskočí téměř vedle ní i noha pravá. Paže D v připa­žení. Takto se otáčí až do konce první části tance. (V naší písni do konce 6. taktu.)
CH ve stoji vedle D tleská pravou dlaní do levé (potlesk na první dobu taktu), buďto ve stoji nebo s přidupáváním a umírněnou cifrou.
V další části následuje společné víření dvojice, v postavení nejprve pravými boky u sebe (držení jako u korytňanské) a v závě­rečné části levými boky u sebe.

Krok víření:
7. takt – a: CH i D vysunou po obloučku mírně vpřed pravou nohu, noha mírně povolena v koleně.
b: Odrazem z pravé mírně pokrčené nohy výskok s pooto­čením dvojice asi o půl kola doprava, levá noha dopadne přitom před špici pravé nohy shora na zem (levá špička mírně vtočena dovnitř), současně s levou nohou doskočí i pravá noha – chodidla jsou téměř vedle sebe. Takto se dvojice otáčí až do konce 12. taktu.
Ve 12. taktu se přetáčí posledním krokem levými boky k sobě.
13. – 18. takt = 7. – 12. taktu, ale dvojice v postavení levými boky u sebe, víří doleva. Na a) každého taktu vykročí vnitřní (levá) noha mírně pokrčena v koleně poskočně a na b) pravá noha dopadá shora na zem celým chodidlem. U usedlejších taneč­níků má krok podobu spíš mírně poskočného – zvrtaného kroku, s dokročením vnější nohy celým chodidlem na zem.

Pozn. Zatímco u korytňanské vykračovala vnější noha, zde vykračuje vnitřní. Tzn. pohyb víření CH i D začíná v první době každého taktu a ne v předtaktí.

Tančí Justina Konečná (1936) z Nivnice a Věroslav Blahutka (1924), hraje muzika souboru Olšava jako v D. 1.