C. 3 PODTÁČANÁ Z BISKUPIC (sedlcká – podtáčaná, točená – podtáčaná)

[: Pod biskupskú horú hospoda malovaná :],
[: a vní je šenkérka, dobré vínko dává :].

[: Přijeli ta páni, před vrátečky stáli:],
[: šenkérku volali a vínečko ptali:].

[: Šenkýřko milá, nalej nám máz vína :],
[: jak ho nenaleješ, donese nám jiná :].

[: Šenkýřka vyšla, ej, vínečko donesla :],
[: od zlata, od stříbra ručka sa jí leskla :].

Tančí dvojice smíšené, volně rozestavěné před muzikou. Tanečnice stojí po pravici chlapce. Drží se za vnitřní ruce v při­pažení, někdy drží v těchto rukou šátek (bílý nebo červený kašmírový). Vnější paže volně podél těla.

Tanec má dvě části:
I. Zpěv taneční písně
CH zpívá 1. sloku taneční písně s výraznou gestikulací volné levice. Zpěv doprovází dvojice dvojnatřásavým pohupováním na místě v rytmu taneční písně, v lichých taktech vpřed na vnější nohu, v sudých vzad na vnitřní. Spojené vnitřní paže doprovázejí přenášení váhy těla mírným kmihem v lichých taktech vpřed a v sudých vzad.

II. Víření dvojice kolem společné osy v postavem pravými boky u sebe
Tanečník uchopí tanečnici pravicí kolem těla, ona mu položí levici na jeho pravé rameno. Spojené druhé paže se šátkem jsou volně pokrčeny. V tomto postavení a držení se otáčí dvojice volný­mi kroky (2 v taktu), vykročí vnitřní noha kolem společné osy. Víření je prokládáno podtáčením pod šátkem:
a/ Jen samotné dívky v pravidelných intervalech (např. ve 2 taktech se dvojice otáčí dokola a ve 3 taktech se podtáčí dívka pod šátkem). Při podtáčení drží dívka šátek v pravé ruce a tanečník v levé nebo jej přechytne do pravé ruky. Krok podtáčení D je klidný, hladký, dvěma kroky se podtočí D o 360° vpravo, vykra­čuje pravá noha. CH přitom v postoji čelem k D ve stejném rytmu přešlapuje na místě, na a) na pravou nohu – koleno mírně povolí, na b) na levou nohu, koleno napjato.
b/ Jen chlapce – ve stejném držení – podobně jako u d/.
c/ Obou současně – držení stejné.
d/ CH a D se podtáčejí střídavě (např. první 2 takty víření pravými boky u sebe, vykračuje pravá noha, 3. takt podtočení dívky, 4. takt podtočení CH, 5. takt CH apod.).

Hudba opakuje předzpívaný nápěv k tanci vždy ve stejném tempu. (Pokud jde o hudbu cimbálovou nebo hudeckou.) Při dechovce je zpěv volnější (dechovka mlčí). Hudba pak přehrává přezpívaný nápěv rychleji. Tanec tím dostává dynamičtější ráz.
Tanec pro svůj lyrický ráz byl u souborů velmi oblíbený. Při jeho scénickém předvádění se zhusta objevovaly určité úpravy, např. dívka obešla v závěru tance tanečníka apod.

Tančí a hrají jako v C. 1.