B. 26 TREFA Z LIPOVA

Je trefa, není trefa, je trefa, není trefa.

Je to taneční hra v obratnosti. Tančí 3 CH v postavení čelném. Prostřední CH má na hlavě klobouk. Krajní mají napřaženy vnitřní paže nad hlavou prostředního. Prostřední CH začne zpívat píseň „Je trefa, néni trefa“ s obvyklou horňáckou gestikulací. Muzikanti přehrávají píseň k tanci několikrát. Prostřední se snaží dělat, že hladí jednoho nebo druhého z krajních tanečníků. Vše se děje přesně rytmicky v taktu písně. Pak se otočí k druhému chlapci a hladí jej, někdy i vícekrát po sobě atp. V nestřeženém okamžiku se prostřední snaží místo pohlazení uštědřit krajnímu CH políček. Ten na to musí reagovat tím. že se mu snaží z hlavy shodit klobouk. Prostřední se zachraňuje rychlým dřepnutím nebo jakýmkoliv úhybem před ranou krajního. Jestliže se podaří krajní­mu „širák“ prostřednímu shodit, vymění si spolu místa, nový prostřední tanečník si posadí klobouk na hlavu, začne zpívat taneční píseň s bohatou gestikulací, při které začíná „hladit“ střídavě pravého a levého CH. Samozřejmě v nestřeženém okam­žiku se mu snaží vlepil poliček. Hudba opakuje předzpívaný nápěv tak dlouho, pokud se nepodaří opět někomu srazit prostřednímu klobouk z hlavy. Když se hra již několikrát opakovala a tanečníci by už chtěli hru ukončit, při sražení klobouku prostřednímu zvolá ten, kterému se to podařilo: „Trefa je!“.

Tančí Hynek Chrenčík (1972), Ladislav Jagoš (1952) a Josef Machálek (1968) ze souboru Lipovjan z Lipova, hrají členové Slováckého knížku v Brně Josef Pokorný (1959) prim, Václav Štěpánek (1959) housle-kontr a Ladislav Bulíček (1945) kontrabas.