A. 5 PREŠLAPOVANÝ ČARDÁŠ Z HROZENKOVSKÝCH KOPANIC

Od Moravy vjeter veje,
moja milá žitko seje,
/: ej, veje, veje, prevjévá,
grajérečka moja uprímná :/.

Prešlapovaný čardáš z Kopanic je jedním ze zdomácnělých čardášů, který obsahuje některé prvky příbuzné slovenským čardášům a některé příbuzné točivým tancům. Název prešlapovaný čardáš je odvozen od počáteční figury při zpěvu taneční písně, která může být vkládána i po přetančení jedné taneční skladby jako odpočinková figura, po níž se rozvíjí tanec znovu až do gradovaného závěru. Při této figuře se dvojice pohybují v prostoru „prešlapováním“ tj. určitým druhem přísunných kroků s čardášovými podřepy, odvozených od tzv. čardášové dvojkročky. Tyto přísunné kroky se provádějí v polootevřeném držení D po pravici CH, spojené vnější paže podobně jako u hrozenské vpředu dole, vždy dva vpřed s doprovodnými kmihy spojených paží nahoru a dolů (při každém přísunném kroku jeden) a se současným pootočením dvojice v prostoru doleva, a dva přísunné kroky vzad rovněž s kmihy spojených paží při každém kroku dolů a nahoru. Dvojice se otáčí stále doleva a to tak, že při krocích vpřed je míra otočení i pohybu v prostoru větší nežli při krocích zpět, často se stane, že při krocích vpřed se dvojice přemisťuje v prostoru delšími kroky spíše obyčejnými nežli přísunnými.

Toto „prešlapování“ za zpěvu jedné sloky taneční písně tvoří vlastně první taneční figuru.

Ústřední pohybovou figurou je víření dvojice na místě v „čardášovém“ držení v postavení pravými nebo levými boky u sebe. CH uchopí D oběma rukama kolem pasu a D mu položí ruce na ramena ze stran.
Krok víření v postavení pravými boky u sebe.
1. takt – a: CH i D vykročí pravou nohou vpřed po obloučku – noha došlápne celým chodidlem na zem, koleno povolí do mírného podřepu.
b: Krok vnější nohou vpřed, vnitřní noha odpéruje současně směrem nahoru.
Další takty jako 1. takt. V závěru víření doprava v posledním taktu písně nebo fráze se dvojice přetočí levými boky k sobě (přetočení se provede v první době taktu na obou nohou doprava nadnesením na přední části chodidel a stočením obou pat souběžně doleva). Při víření doleva pak vykračuje levá (nyní vnitřní) noha.

Poznámka ke kroku víření.
Některé dvojice – hlavně tanečníci místo přidřepávaného kroku se otáčejí krokem s mírným zvrtem, viz slovenské čardáše.

Další figurou je společná cifra CH a D na místě. Dvojice v postavení čelem proti sobě se uchopí za pravé ruce, levice D připažena, CH levou rukou volně gestikuluje. V tanci se objevují různé patošpičkové poskočné figury – cifry nebo různé nůžkovité cifry se sunem chodidel po zemi atp.

Nůžkovitá cifra:
Chlapecký krok.
1. takt – a: Ze stoje spojného nízkým výskokem se vysune pravá noha celým chodidlem přímo vpřed a levá vzad.
b: Nízkým výskokem se sunou obě chodidla protisměrně, pravá vzad, levá vpřed a současně se kříží pravá přes levou.
2. takt – a: jako 1. taktu.
b: Nízkým výskokem se sunou obě chodidla do stoje snožného.
3. – 4. takt = 1. – 2. taktu, ale opačnýma nohama.
Toto čtyřtaktí se může několikrát opakovat.

Dívčí krok.
D tančí buď stejně jako CH (nůžkový krok na čtyři). Nebo dříve tančívali i nůžkový krok na tři:
1. takt – a: Ze stoje spojného nízkým výskokem se vysune pravá noha celým chodidlem přímo vpřed a levá vzad (váha stejnoměrně rozložena na obě chodidla),
b: Nízkým výskokem se sunou obě chodidla protisměrně, pravá vzad, levá vpřed a současně se kříží pravá přes levou.
2. takt – a = 1. taktu.
b: Nízkým výskokem se vysune celým chodidlem levá noha vpřed a pravá vzad (výměna nohou do určitého druhu stoje rozkročného, levá noha vpřed, pravá vzad).
3. takt – a: Nízkým výskokem se sune levá noha vzad, pravá vpřed, takže současně se kříží levá přes pravou, b: Nízkým výskokem se sune celým chodidlem levá noha vpřed a pravá vzad (jako v 2. taktu b, ale opačnou nohou) atd. až do konce určité části.

Pato-špičková cifra:
Buď jen CH nebo oba dva v držení za pravé ruce:
1. takt – a: Výskok na levé noze, pravá noha se opře vpředu o patu.
b: Výskok na levé noze, pravá noha se opře špičkou země křížem přes pravou nohu.
2. takt – a = 1. taktu.
b: Výskokem snožmo.
3. – 4. takt =1. – 2. taktu, ale opačnýma nohama.

Obměna patošpičkové cifry:
1. takt – a: CH i D výskok na levé noze. pravá se opře patou vpředu o zem.
b: Výskok na levé noze. pravá se opře špičkou země křížem přes levou.
2. takt – a: Výskok na levé. pravá se opře patou vpředu o zem.
b: Výskokem přeskok na pravou nohu, levá poohne zánožmo.
3. – 4. takt = 1. – 2. taktu, ale opačnýma nohama.

Individuální projev tanečníka a tanečnice:
D se otáčí na místě vpravo, krokem podobným jako při víření:
1. takt – a: Otočení na pravé noze doprava o 45 – 90°, noha došlápne celým chodidlem na zem vytočena špičkou vpravo zevnitř, koleno povolí.
b: Přešlápnutí na levou nohu, pata uvolněna, špička levé nohy vtočena dovnitř před nohu pravou, pokrčené koleno pravé nohy odpéruje. Při tomto kroku se provede otočení o dalších 45 – 90°.

CH čelem k D cifruje na místě nebo s mírným pohybem jedním nebo druhým směrem kolem D.
Jednotlivé druhy chlapeckých cifer:
– pérování v kolenou ve stoji s tleskáním do dlaní (v každé době taktu jeden potlesk),
– nůžkové cifry – viz společná cifra CH a D,
– pato-špičkové cifry – viz společná cifra CH a D,
– podsekávané přeskoky z nohy na nohu: CH ve stoji vzpřímeném, paže pokrčeny vzhůru např.:
1. takt – a: Pravá noha z přednožení dolů podšvihne pod levou stojnou nohu. která se ohne zánožmo, dopad na doskok na přední část pravého chodidla.
b: Poskok na pravé noze, levá švihne vpřed do přednožení dolů.
2. takt = 1. taktu, ale opačnou nohou.

Cifra se střídáním naskočení na špičky a uvolněním kolen:
1. takt – a: Naskočení na špičky obou chodidel, pravé těsně před levým, kolena napjata.
b: Přeskok na pravou nohu (téměř na celé chodidlo), levá noha odmrští zánožmo pohnutě. 2. takt: Totéž naopak.

Poznámka ke skladbě:
V prešlapovaném čardáši se mohou střídat jednotlivé popsané figury v libovolném uspořádání, tak např. po počátečním zpěvu „s prešlapováním“ může následovat individuální projev CH a D, D se otáčí na místě, CH cifruje, po něm víření dvojice pravými a levými boky u sebe, společná cifra CH a D na místě, která vyústí opět do individuálního projevu a do následného víření vpravo a vlevo. Pak může znovu následovat zpěv „s prešlapováním“ jako odpočinková figura atd. Jednotliví tanečníci při taneční zábavě netančí synchronně (všichni stejnou figuru), ale začínají společným zpěvem „s prešlapováním“ a pak mohou tančit každý svoji vlastní kompozici až do závěru první taneční sestavy. Pak se opět sjednotí při společném zpěvu „s prešlapováním“ a dále se opět rozvíjí tanec volně.

Tančí a hrají členové souboru Kopaničár ze Starého Hrozenkova jako v A. 1.