C. 2 TOČENÁ Z NEDAŠOVA

Druhé provedení

První provedení

1. Mynáři, mynáři, proč vy nemelete,
proč vy si voděnky od hor nevedete.

2. My si ji neberem, my ji máme dosti,
šak ona nám teče od hor do sytosti.

3. Voděnka nám teče, kola sa točíja,
můka už je namletá, buchty sa mastíja.

Dohrávka stejná jako u točené ze Študlova (C.1).
Tančí dvojice před muzikou v postavení a držení jako u študlovské točené.

I. Zpěv taneční písně. Přenášení váhy těla s přikročením druhé nohy nebo zhupem – chodidla na místě. Spojené paže kmih v lichých taktech vpřed, v sudých vzad.

II. Víření vpravo a vlevo kolem společné osy. Držení stejné jako u točené ze Študlova. Krok víření: charakteru rychlejší chůze, s mírným akcentem na výkročnou nohu (vnitřní). Koleno však nepovoluje. V taktu dva kroky: vnitřní a vnější nohou. Otáčení není příliš rychlé (asi ve čtyřech taktech jednou kolem). Změna směru přešlapem nebo přetočením na vnitřní noze, druhá noha dokročí k noze výkročné ve druhé době taktu.

III. Individuální projev: dívka se točí na místě vpravo přešlapováním z nohy na nohu, ruce připaženy. Otáčení je klidnější. Tanečník ji obchází protisměrně (proti hodinovým ručičkám) dvěma rychlejšími kroky v taktu a při prvním vždy tleskne do dlaní – pravou shora do levé. První krok je s mírným akcentem.

Taneční skladba.
Proti Študlovu, kde je možno tančit v rámci jedné přehrávky jen víření nebo víření i individuální projev (při ménětaktových písních se musí hrát nápěv písně k tanci dvakrát), je nedašovská točená rozvržena takto:

a) Zpěv první sloky písně.
b) Společné víření vpravo i vlevo (vykračuje buď vždy vnitřní noha nebo některý tanečník při víření vpravo vykročí vnitřní – pravou, při víření vlevo vnější – opět pravou. (Hudba přehrává nápěv jedenkrát.)
c) Zpěv druhé sloky písně
d) Individuální projev – viz popis. (Hudba přehrává nápěv jedenkrát).

Jsou-li další sloky, střídá se opět jednou víření, po druhé individuální projev. Na konec zahraje hudba dohrávku (viz. Študlov). Dvojice víří až do konce střídavě vpravo a vlevo. Na konec se dvojice zastaví.

Poznámka: V sousední Nedašově Lhotě se provedla změna směru víření odrazem z pravé (vnitřní nohy) a obratem s dopadem na obě nohy mírně roznožmo, kolena pokrčena. Tanečnice se otáčí obvykle.

Ve třetí – individuální části tance se mohly tanečnice střídat. Dívka se při samostatném točení přitočila k jinému tanečníkovi. Někdy se k jednomu tanečníkovi přitočily dvě tanečnice. On se pak s nimi chytil do kolečka za ruce vzadu křížem a točil se s nimi stejným krokem jako u víření dvojice: při mírném natočení pravými boky do středu kroužku pravou nohou, při natočení levými boky levou.

V závěru tance při dohrávce může tanečník tanečnici vyzvednout.

Tančil představitel starší generace František Novák (1922) a Jarmila Stavinohová (1957), hrála muzika jako v C.1.

Druhé provedení

1. Zahraj ty ně, zahraj, muzigo závršská,
šaks ty ně nehrála, sedem roků dneskaj.

2. Už sem propíl všecko, aj z koníčka kšíru,
nemožu zapomjet svoju rozlomiłú.

3. Už sem propil všecko, aj volečka v jařmě
aj tu košulenku, cos viděla na mje.

Tančí dvojice v postavení a držení jako v prvém provedení točené z Nedašova.

I. Zpěv taneční písně
Dvojice přenáší váhu těla přísunně nebo přikračovaně. Spojené paže doprovázejí kmihy vpřed a vzad s mírným natáčením od sebe (směrem vpřed) a k sobě (směrem vzad).

II. Společné víření
Provádí se vpravo i vlevo jako v prvém provedení, ale krokem s napadnutím měkce shora na celé chodidlo, noha v koleně povolí (péruje vahou) na první dobu taktu (vykročí vnitřní). Ve druhé době taktu koleno vnitřní nohy odpéruje nahoru a současně došlápne vnější noha na přední část chodidla. (Někteří tanečníci vykročí vnější nohou, tanečnice vnitřní – správně má vykročit vnitřní oběma směry.) Změna směru se provede přetočením na noze výkročné v první době taktu nebo naznačeným přeměnným krokem. (Držení u víření jako ve Študlově – viz C.l.)

III. Individuální projev
Tanečnice se otáčí na místě stejným přičapovaným krokem jako u víření. Při otáčení doprava vykračuje s pokrčením pravá noha. V polovině nápěvu nebo na konci nápěvové fráze se začíná točit doleva, vykračuje levá noha. Tanečník postupuje vždy protisměrně. Když se dívka otáčí doprava, pohybuje se ve směru hodinových ručiček, při otáčce doleva naopak. Směr mění oba současně.

Krok tanečníka: krok poskočný (jeden v taktu), druhá noha krčí přednožmo. Při poskoku na začátku potlesk pravou dlaní shora do levé. Na první dobu taktu vykročí, na druhou poskok nebo podtrh chodidla druhé nohy. Někdy začíná na první dobu podtrhem chodidla nohy výkročné. Na druhou dobu pak následuje druhou nohou krok vpřed. Může používat i jiných kroků.

Taneční skladba
a) Zpěv první sloky. Přenášení váhy těla s výkyvy paží.
b) Víření vpravo a vlevo. Nápěv se přehrává jedenkrát.
c) Zpěv druhé sloky.
d) Individuální projev. Nápěv se přehrává jedenkrát.
Po dalších slokách se pak střídá jednou víření, jednou individuální projev. Dohra (stejná jako ve Študlově, viz C.l.), Víření oběma směry a zvednutí dívky v závěru.

Tančili představitelé mladší generace František Holba (1952) a Františka Holbová (1954). Hrála muzika jako v C.l.