G. 7 KOVÁŘSKY ZE ŠTĚPANIC

Allegretto

Kováři sou umouněný, taškařic natropěj dosť,
z měchu do vohně si foukaj, zpívaj sobě pro radosť.

Dyž koníčky kovají, roje isker lítají,
/: dje jiskřičky nejkrásnější ve svejch vočích skovají. :/

Kovář to je pravej mužckej, toho má míť každej rád,
ten umí svou kovadlinku jako zvony rozehráť,
dyž perlíkem zatočí, srdce v těle poskočí,
|: perstem kejvne, vočkem mrkne,
Kovej, kovej, kováříčku, šak ty svý řemeslo znáš,

ukovej mi podkovičku, potom mně ji z lásky dáš,
já ji myrtou vovinu, a k tobě se přivinu,
|: a tu druhou, co ukováš,
na náš práh si přibiju. 😐
holka k němu přiskočí. 😐

Párový a skupinový tanec s napodobivými prvky řemesla, tančí se v různých pohybových i prostorových figuracích v dvoudobém metru, povlovným tempem.

1. část:
T. 1. – 8.: Příchod 2 Ch držících se navzájem v pase, druhé ruce v bok. 8mi polkovými kroky do popředí podia, rychlý poklek na pr. kolena (mezihra)v postavení proti sobě:
9. – 10.: Ch si navzájem udeří sevřenou pěstí střídavě jeden a druhý 3x do levého kolena.
11. – 12.: Výměna nohou a tytéž údery do pr. kolena partnera, vztyk.
13. – 20.: Ch 8mi polkovými kroky jdou pro D stojící v pozadí.

2. část:
T. 1. – 6.: Dvojice tančí po kole: 2 polky, 4 obkročákové kroky, 8 přísunných kroků.
7. – 10.: 2 polkové kroky po kole, přehození D do malého kroužku na středu.
11. – 12.: Ch 2 polkové kroky po kole – D se s rukama v bok na místě koketně nakrucují lx dopr. a lx doleva.
13. – 16.: 2 polkové kroky v párech po kole + 1 polka a 2 obkro­čákové kroky.
17. – 20. = 13. – 16.
Taneční refrén = 1. – 6.

3. část:
Na mezitakt hudby se Ch oddělí od D na vnější kruh, pokleknou na pr. koleno:
T. 1. – 4.: 3 údery na vlastní 1. koleno střídavě pr. a 1. rukou sevřenou v pěst + potlesk do obou rukou.
5. – 8. = 1. – 4.: D v malém kroužku na středu tančí 4mi drobný­mi polkami po kole. 1. paže napřaženy do středu kroužku, dlaně ruky pozdviženy nahoru, v poslední době 4. taktu na místě se rychle otočí kolem dokola – paže se s týmž gestem vymění a pokračují opět 4mi drobnými polkovými kroky; při otáčení se mírně nakloní horní částí trupu vpřed a poklesnou i mírně v kolenou (snadnější rychlé otočení).
9. – 20.: Ch vstanou a spojí se do párů s D a tančí 4mi polkami po kruhu. Při dalším taktu Ch a D jedním menším krokem od sebe odstoupí – D musí hledět, aby nyní stála zády do středu kruhu – a Ch i D tlesknou do vlastních rukou, paže skloněny poníž, páry se znovu ihned spojí a zatančí polkou po kole a předešlá figurace se opakuje.
Závěr: taneční refrén z 1. části, T. 1. – 6.
Všechna opakování jsou libovolná: základ taneční skladby rovněž vychází ze zápisů starších generací tanečníků a do této ucelené podoby ji zpracoval soubor.
Hudební zpracování: L. Zemanová
Taneční zpracování a nácvik: St. Lelek
Popis: H. Laudová

Tančí a hrají členové souboru Krkonošský horal z Vrchlabí Radek Čeřovský (1970) a Marcela Hanušová (1972), Miloslav Janus (1960) a Eva Zelinková (1974). Jaroslav Žádný (1970) a Pavlína Zdeňková (1952), muzika a zpěvačky jako v G.6, ale místo J. Šabaty na kontrabas hraje Vlastimil Talášek (1951) a zpívají také Gizela Honcová (1976), Josef Janouch (1955) a Jaroslav Šabata (1973).