F. 5 HUSARKA ZE SLEMENA, VODĚRAD A ČERNÍKOVIC U RYCHNOVA N. KNĚŽNOU

Allegretto

Dal husar koně kovat, zejtra budem mašírovat,
dal husar koně kovat, zejtra jedem do pole.
Pojedeme na Francouze, tam poznáme, co je nouze,
dal husar koně kovat, zejtra jedem do pole.

Z Francouze na Turečka, padne, padne má hlavička,
z Francouze na Turečka, padne, padne hlava má.
A když padne, bude dole, budou po ní šlapat koně,
z Francouze na Turečka, padne, padne hlava má.

Párový tanec, který se tančí výjimečně v oddělené dvojici po kole. Jeho rytmicky i agogicky výrazná melodie i text doprovodné písně inspirovaly Soubor Josefa Vycpálka z Prahy ke scénickému pojetí tance. Uvádíme jej jako jednu z mnoha ukázek možného způsobu zpracování, k němuž vybízel „uherský“ styl doprovodu i některé prvky kroků. Toto scénické provedení se však vcelku opírá o autentickou lidovou taneční motiviku.
Popisy ve sbírce České tance, J. Vycpálek, Praha 1921, s. 32-33 a 125-126 var. a/:
Tanečník a tanečnice ruce zabočeny.
T. 1. – 3.: Tanečnice se točí polkovým krokem – pr., 1., pr., 1., pr., 1. před tanečníkem, tanečník za ní polkovým krokem vpřed -začíná opačnýma nohama.
4. CH i D oba dupnou proti sobě 3x.
5. – 8. = 1. – 4.
9. – 16. = 1. – 8.
Pozn interpreta: „Ženská se točila, von při ní vytlapoval; proto se jmenuje Husarka. Von za ní dupal.“

Hudební zpracování: M. Rychta
Taneční nácvik: J. Rychtová
Popis podle J. Vycpálka. ČT s. 32-33 a 125-126.

Tančí a hrají členové Souboru Josefa Vycpálka z Prahy František Garay (1972) a Jana Rychtová (1946) – vedoucí souboru, Ondřej Pfeffer (1956) a Pavlína Čermáková (1963), muzika jako v F. 1. navíc Dita Krčíková (1974) tamburina, zpívají Václav Brodský (1966), Kamil Čelikovský (1975) a D. Krčíková.