F. 4 DOUDLEBSKÁ KOLEČKA ZE ZLATOKORUNSKA

 

Tato souborová suita párových tanců „do kolečka“ a smíšených „kol“ má charakter doudlebských „koleček“, která svým výskytem zaujala široký prostor v dolní části Budějovického kraje. Užité pořadí tanců a jejich návaznost odpovídá skutečným tradičním zvyklostem a dobře vyjadřují požitek současných tanečníků i dosavadní oblibu tohoto druhu tanců. Důsledně je dodržováno střídání zpěvu a tance. Kromě písně „Když jsem šel z Koruny z kláštera“, se zde střídají písně mladší repertoárové vrstvy, jejichž texty měly v oblibě žertovné náměty.
Písně a tance se střídají v tomto pořadí:
Mezihra
Až mě svět omrzí a já se vdám,
na svýho mužíčka pozor si dám,
laskavou ženuškou budu mu vždy,
aby mě nechodil do hospody.
Ráno dám kafíčko se smetanou,
v poledne pečínku nadívanou,
k večeři homolku a pivíčko
a k ní co nejradši jí všecičko.
Až mi pak umře, mši strojit mu dám,
potom se hnedka zas na novo vdám.
3/8 ženské párové kolečko: v obvyklém kolečkovém držení, třemi vyšlapávanými kroky, před změnou směru 2 kroky a přídup. Mění se na smíšené kolo, v držení rukama spletenýma za zády a tančené dvojhupým krokem.

Když som šel z Koruny, z kláštera,
zlámal se pode mnou most,
co som se navolal, nakříčel,
žádný mi nešel pomoct.
Počkejte, vy všici mládenci,
chci se vám odměniti,
ani vás na svarbu nepozvu,
až se budu ženiti.
3/8 párové kolečko s různými obměnami držení – dvojice vedle sebe se drží zkříženýma rukama za zády, CH drží D pr. rukou na jejím pr. boku; zpestřeno vytočením D před CH a jejím podtočením pod pr. rukou.
Mezihra
Tyhlety panenky z Besednice,
ty zvou hned mládence do sednice,
ale tam žádná z nich není sama,
vždycky tam hlídá ji panímáma.
Hlídá ji v sednici i na dvoře,
hlídá ji na půdě i v komoře,
jak jen krok udělá za vrátkama,
už za ní vyhlídá panímáma.
3/8 střídá se vyšlapávaný a dvojhupý krok ve velkém smíšeném kole i při rozdělení na menší kolečka.

Mezihra
Nestůjte, mládenci, pod našima okny,
nestůjte, mládenci, u našich vrat,
pojte rač do světnice,
já vám dám po kytijce,
červený a bíly karafiát.
Já o tě nestojím, žes tuze ospalá,
já o tě nestojím, že tuze spíš.
Já som k vám včera přišel a zase som odešel,
dal som ti hubjičku, ty nic nevíš.
2/4 dvoukročné smíšené kolo s držením paží zkříženě za zády; rozdělení na 2 kola, v závěru na páry.
V textu písní je zachyceno charakteristické doudlebské nářečí.
Tančí a hrají členové souboru Růže z Českého Krumlova, úvodní sólo Vlasta Maříková (1968) a Blanka Procház­ková (1975), dále Petr Hlinka (1969) a Vlasta Maříková, Bohumír Kabeš (1972) a Dobromila Procházková (1967), Jiří Kohl (1967) a Ivana Tancerová (1967), Petr Mrkvička (1972) a Blanka Procházková, muzika ve složení Josef Bartoš (1943) housle, František Kmoch (1963) a Vojtěch Koura (1940) klarinety, Jaroslav Němec st. (1937) kapelník a dudy, Jaroslav Němec ml. (1964) kontrabas.