• English

Zřizovatel:

A. 1 KOLEČKO Z VOLYŇSKÉHO PODLESÍ

Instrumentální doprovod muziky + 2 dudy, případně píseň: „Ty musíš má milá, něco na mě vědět“.
Typ tance: párový tanec „kolečko“ v 3/8 rytmu, volně. Postavení: CH a D stojí vedle sebe, levým bokem do středu. Držení: oba se drží vzadu v pase zkříženýma rukama, vnější ruce v bok.
T. 1.  1. a 2. osmina – 2 kroky vyšlapávané sousedské, CH vpřed, D vzad,
3. osmina – kolečkový „dvojhupý“ krok, vnější noha opisuje kolem pravé oblouček mírně nad zemí, oblouk je však dosti široký a zakončený přídupem,
T. 2.  1. a 2. osmina – CH 1. noha z předchozího obloučku shora našlápne a přejde tak do kolečkového zhoupnutí dolů, nahoru; D totéž pravou nohou;
3. osmina – CH i D poskok s přídupem a mírným zhoupnutím na stojné noze – CH 1., D pr. nohou.
V průběhu 2. taktu volná noha, mírně pokrčená, opisuje při otáčení páru oblouček nad zemí – ve směru otáčení. V každém taktu se dvojice otočí o 180 stupňů.
T. 3., 4. = 1. – 2. Celou dobu se tančí jako v t. 1.-4.
Jestliže tanečníci chtěli změnit výkročnou nohu v sudých taktech, místo dvojskoku na téže noze provedli 2 pohupy na místě:
a/ krok s podupem, CH 1., D pr. nohou,
b/ přísun s přídupem, CH pr., D 1. nohou,
c/ zastavení v základním držení.
Příští lichý takt se tančí jako 1. t. , ale opačnýma nohama -CH vykročí 1. , D pr. nohou.
Tanečník poznamenal: „K tomu hráli ještě dudáci, když já to tancoval. To už byl konec tý nádherný dudácký!“
H. L. O století později můžeme jen provolat: Sláva našim dudákům!
Pozn. J. R. – Tanec se patrně tančil tehdy jako 3/8 kolečko, nebo jako 3/4 sousedská, volněji i rychleji.
Zápis: Josef Režný, 1966, podle Jana Koreše (1883) z Va-cova. Popis J.R. JT I., č. 2, s. 53.
Tančí a hrají členové Prácheňského souboru ze Strakonic: Pavel Čech (1956) a Iveta Moravcová (1970), Martin Šašek (1967) a Marcela Kolářová (1974), Zdeněk Vilánek (1957) a Eliška Bláhová (1975), muzika ve složení primáš Zdeněk Pilík st. (1942), druhé housle Zdeněk Pilík ml. (1970), housle kontr Ludmila Vilánková (1963), dudy Zdeňka Hadrabová (1951) a Dušan Pilík (1972).