D.16 BAJERYŠ – GALOPPOLKA – HAČÓ Z JIHLAVSKA

Je to trojice tanců, které navazovaly v uvedeném pořadí na sebe. Někdy docházelo k malým obměnám (tančí se například dva třídobé tance za sebou nebo dvě různé polky za sebou), ale vždy v závěru následovalo hačó. Tato trojice tanců byla známa i u jihlavských Němců. Zhusta se stávalo, že v německých skřipáckých hudbách hrávali i čeští muzikanti (např. bratři Chlupové).

Bajeryš
Podle pana Cyrila Chlupa z Bítovčic se říkalo tomuto tanci v českých vesnicích Jihlavska “loudavá”. “pomalý valčík” nebo “pajeriš” (srov. též v obci Cerekvička). V jiných obcích (např. Jiřin) se tento tanec nazýval “volná” nebo “pomalý”. Podobně jako u “sousedských” nebo “ländlerů” se v tanci mohly střídat různé figury.

Figura č. 1
Tančí dvojice smíšené po kruhu, levým bokem do středu, D po pravici CH. Drží se za ruce vpředu křížem, pravé nahoře. Dvojice postupuje kroky jako v české sousedské mírně vpřed.
1. – 2. takt: Dva kroky sousedské vpřed. Vykračuje vnější noha. Kroky jsou zlehka našlapovány přes přední část chodidla – v každém taktu tři. První je nejdelší, druhé dva jsou téměř na místě. Při každém kroku se mírně pohupují v kolenou.
3. – 4. takt: C H postupuje dvěma kroky sousedské nepatrně vpřed a převádí přitom D předem na svoji levou stranu. D přechází zprava k levému boku C H šesti krůčky (= 2 kroky sousedské). Přetáčí se přitom jednou kolem. Po dokončení této figury stojí po levici CH.
5. – 8. takt = 1 . – 4 . takt. ale nyní přechází D zpětně na své původní místo. Rovněž s přetočením o 360°, nyní doprava.

Figura č. 2
1. – 2. takt jako v 1. figuře.
3. – 4. takt: Nyní převádí C H D zvednutím své pravice spojené s pravicí D nad hlavu jednou kolem sebe a ž na původní místo. D se při tomto převádění přetáčí jednou kolem své osy doleva o 360°. CH se při převádění D nepřetáčí. Po skončení převedení D stojí D po pravici CH, CH j i přidržuje levou rukou ohnutou v lokti u svého levého ramene za její levici nataženou přes jeho záda. Pravou rukou šikmo dolů napjatou přidržuje CH pokrčenou pravici D. D stojí vlastně zčásti za ním u jeho pravého boku.
5. – 8. takt = 1.-4. takt. ale nyní převádí CH D stejným způsobem zpět.

Figura č. 3
Plynule navazuje na předcházející figuru. CH uvolní D levou rukou. Oba založí levé ruce v bok. D skončí v postavení čelem proti CH, pravým bokem do středu. Spojené pravé paže vzpaženy.
V dalších několika taktech nyní postupuje CH krokem volného tance – sousedské – bajeryše vpřed po kruhu, vykračuje levá noha. D se před ním stejným krokem podtáčí pod spojenými pravicemi doprava s postupem vpřed po kruhu. V každém taktu se otočí jedním krokem bajeryše o půl kola. Vykračuje pravou nohou.

Figura č. 4
Dvojice se uchopí ke kolovému tanci – držení zavřené, CH levým, D pravým bokem do středu. Spojené paže jsou volně napjaty do středu knihu. V tomto postavení a držení tančí dvojice sousedskou vyšlapávaným krokem s pérováním v kolenou dokola vpřed po kruhu v několika dalších taktech.

Délka 3. a 4. figury j e závislá na kompozici tanečního kousku. Tanečníci tyto jednotlivé figury mohli ještě několikrát opakovat – pokud hrála hudba.
Pozn: Při tomto tanci – a podobně i při dalších – nekombinovaly jednotlivé dvojice figury podle vlastní vůle a citu, ale řídily se předtančícím vedoucím párem.

Galoppolka
Tančila se houpavým polkovým krokem v živém tempu.
V této polce se střídají jednotlivé figury, tak jako předtím v trojdobém bajeryši, i ve stejném pořadí. Polkový krok jim umožňoval větší švih a rychlejší průběh celého tance.

Hačó
Hačó vyvrcholilo celou trojici tanců, vázaných na sebe pevným pořadím.
Popis jednotlivých figur v i z nahoře u tušování (D.15).
Objevovaly se zde některé podobné figury jako v obou předcházejících tancích (např. podtáčení a převádění tanečnice na jednu a druhou stranu atp.).

Tančí a hrají členové souboru Vysočan z Jihlavy Zbyněk Berka /1974/ a Lenka Orlíčková /1970/, Miloslav Brtník ml. /1951/ a Dana Bulantová /1966/, Jaroslav Dřevo /1947/ a Iveta Královská /1968/, Josef Fišar /1972/ a Miluše Mrkvičková /1964/, Jiří Partl /1955/ a Daniela Kratochvílová /1964/, Josef Prokeš /1956/ a Lenka Šubová /1944/, muzika jako v D. 3.