Regionální pracoviště Jihomoravský kraj: Masarykovo muzem Hodonín

Masarykovo muzeum v Hodoníně je příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje. Kromě pracoviště v Hodoníně spravuje také Vlastivědné muzeum v Kyjově, Městské muzeum ve Veselí nad Moravou a Slovanské hradiště v Mikulčicích. Muzeum má historické, etnografické a archeologické zaměření. Specializovaným pracovištěm spojujícím Hodonín, Kyjov a Veselí je Regionální pracoviště pro lidovou kulturu. Kromě odborné a výstavní činnosti nabízejí všechna pracoviště akce a speciální programy pro školy a veřejnost.

Bližší informace: www.masaryk.info

Péče o tradiční lidovou kulturu v jihomoravském kraji

První pokusy o založení zdejšího muzea spadají do počátků devadesátých let 19. století, doby sílícího proudu rostoucího českého národní ho uvědomování. V jeho důsledku se v Hodoníně v roce 1892 konala Jubilejní národopisná, umělecká a hospodářská výstava, velmi významným podnětem se stala Národopisná výstava českoslovanská v Praze roku 1895. V roce 1903 vstoupila svou činností do širšího povědomí Společnost Slovenského muzea v Hodoníně, jejíž aktivity však přerušila první světová válka.

K obnovení muzejní činnosti došlo až v nově vzniklé Československé republice. Krajinská výstava uspořádaná v roce 1922 vytvořila základy pro vznik Spolku Masarykova muzea, jeho stanovy byly zveřejněny v roce 1923. V hlavních rysech zůstala zachována dřívější náplň muzea, tj. výzkum a dokumentace života obyvatel moravsko-slovenského pomezí. Zároveň došlo k rozšíření činnosti o propagaci života a díla nejslavnějšího hodonínského rodáka T. G. Masaryka a také o historii československých legií.

Nacistická okupace vedla k paralyzování činnosti spolku. Válka a později únorový převrat v roce 1948 znamenaly konec veřejné prezentace osobnosti T. G. Masaryka a jeho myšlenkového odkazu. Další změny přišly se Zákonem o muzeích a galeriích z roku 1954 a v důsledku nového územního členění v šedesátých letech, kdy vzniklo Okresní muzeum v Hodoníně s pobočkami v Kyjově, Veselí nad Moravou a ve Ždánicích. Kromě povinnosti dokumentovat historii města a okrsku došlo k přeorientování se zejména na dějiny dělnického hnutí a problematiku československé vzájemnosti.

Během sedmdesátých let se opět změnil název instituce, tentokrát na Muzeum Hodonínska. Jeho program byl doplněn o historii těžby místní nafty a lignitu. Vlastivědné muzeum v Kyjově se zaměřilo na národopis, Městské muzeum ve Veselí nad Moravou na archeologii, Vrbasovo muzeum ve Ždánicích mělo statut detašovaného studijního depozitáře. V roce 1986 muzeum delimitací krajského památkového zařízení získalo do své správy NKP Valy u Mikulčic, počátkem devadesátých let naopak přišlo o Vrbasovo muzeum, jehož zřizovatelem se stalo město Ždánice.

Navrácení původního názvu v roce 1990 a zbavení se ideologických tlaků s sebou přinesly návrat původního zaměření muzea na osobnost T. G. Masaryka a dějiny regionu. Kladnou změnu a účinnou satisfakci pro muzeum, které se po celou dobu své existence potýkalo s nedostatkem vhodných prostor pro svou činnost, znamenalo opravení sídla Masarykova muzea v Hodoníně – barokního zámečku (ve správě muzea od roku 1982, ale oprava v devadesátých letech). 18. května 1997 zde byla otevřena nová stálá expozice věnovaná T. G. Masarykovi a jeho rodišti.

Zdroj textu a fotografií: http://www.masaryk.info/