Aleš, Mikoláš

Kreslíř, ilustrátor, malíř. Absolvoval nižší gymnázium a reálnou školu v Písku, studium na AVU v Praze v letech 1869-1876 bylo zakončeno vyloučením za provokativní postoje. V následujících letech se na cestách a pobytech obeznamoval s českým venkovem.Po >J. Mánesovi se stal druhou nejvýznamnější zakladatelskou osobností českého národního malířství z generace Národního divadla. V jeho rozsáhlém, ale umělecky nevyrovnaném díle představuje příspěvek k formování výtvarného folklorismu poněkud okrajový jev, avšak dlouhodobě účinný, populární a inspirativní. Jde především o kartony k nástěnným malbám a sgrafitům na vsetínské radnici a v interiérech areálu zvaného Pustevny na Radhošti, který vznikl podle návrhu >D. Jurkoviče. Spadají do 90. let 19. století a do doby před 1. světovou válkou a zobrazují silně zidealizované postavy valašských portášů a zbojníků. Z oblasti Slovácka vešla ve známost nástěnná kresba šohaje v Masarykově vinárně ve Vodičkově ulici v Praze z r. 1891 a několik pérovek krojových typů z hanáckého Slovácka zhotovených podle fotografií Josefa Klvani. Nesčetné kresby, které tvoří doprovod k textům lidových písní, jsou krajově indiferentní, ač obrážejí především zkušenost nabytou dětstvím stráveným na Prácheňsku. Jejich dosah na utváření povědomí široké veřejnosti o všedním i svátečním, ovšem značně zidealizovaném životě rolnického venkova byl však ve své době nezměrný a stále ještě prostřednictvím pohlednic a jiných masových tisků působí na oživování národního, resp. vlasteneckého cítění.