„Posláním muzeí v přírodě je předkládat širokým vrstvám návštěvníků pravdivé příběhy o skutečných lidech prostřednictvím živých, interaktivních prezentací s využitím autentických staveb a objektů a povzbudit je k tomu, aby své zážitky sdíleli s námi i mezi sebou navzájem.“

Český svaz muzeí v přírodě sídlí ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Na internetových stránkách svazu najdete zajímavosti a dokumenty o činnosti, ale také mapu skanzenů a muzeí v přírodě.

Středočeský kraj

Národopisné muzeum Slánska ve Třebízi je pobočkou Vlastivědného muzea v Slaném. Svou pozornost obrací k lidové kultuře západní části středních Čech, oblasti Slánska. Součástí muzea se nestaly objekty, které byly zachráněny transferem, ale památky nalézající se na svém původním místě. K muzejním účelům slouží pouze některé stavby, jiné jsou doposud obývány. Expozice ve vybraných objektech seznamují návštěvníky se způsobem života a bydlení zdejšího obyvatelstva v dobách minulých. V roce 1995 byl střed obce prohlášen za památkovou rezervaci.

Polabské národopisné muzeum v přírodě se nalézá v Přerově nad Labem a je jedním z nejstarších skanzenů v České republice. Je součástí Okresního Polabského muzea v Poděbradech. Pro veřejnost bylo otevřeno roku 1967 jako skanzen lidového stavitelství z oblasti středního Polabí. S postupem času zde bylo soustředěno na 31 objektů a dalších drobných staveb jako staré dřevěné úly, sloupový holubník, zvonička apod. V jednotlivých stavení můžou návštěvníci spatřit expozice tradičního polabského zemědělství, lidového oděvu či lidového umění a další.

Zbečno Usedlost čp.22, tzv. Hamouzův statek je ukázkou souboru staveb lidové architektury, dochovaných na svém původním místě a ve stavu bez výraznějších stavebních úprav. Objekt byl veřejnosti poprvé zpřístupněn roku 1995 a svým návštěvníkům nabízí expozici s ukázkami dobového bydlení, pečení chleba, lidových řemesel a denních zvyklostí, jež jako celek poskytuje představu o každodenním životě selské usedlosti především v 19. století.

Muzeum lidových staveb v Kouřimi je jednou z poboček Regionálního muzea v Kolíně. Vzniklo v roce 1972 původně jako regionální záchranné muzeum v přírodě, neboť jeho první stavby byly přeneseny ze zátopové oblasti při stavbě vodního díla na řece Želivce. Během času se však koncepce změnila a v současné době je odlišná od jiných, většinou regionálních muzeích v přírodě. V jeho areálu dnes najdeme stavby lidové architektury z území celých Čech, reprezentující v originálech, rekonstrukcích či kopiích základní regionální typy lidového stavitelství. Od roku 1995 muzeum nabízí široké veřejnosti pořady, v nichž se snaží přiblížit tradiční lidové zvyky a obyčeje. V roce 1996 byl celý areál vyhlášen kulturní památkou České republiky.

Skanzen Vysoký Chlumec Muzeum vesnických staveb středního Povltaví bylo založeno roku 1998 jako regionální záchranné muzeum v přírodě, jehož zřizovatelem se stalo Okresní muzeum v Příbrami – Hornické muzeum. V přírodním areálu se nachází zemědělské usedlosti, chalupnická a domkářská stavení, hospodářské stavby, technické stavby na vodním pohon a drobné sakrální stavby, jež z valné většiny pocházejí z 18. až počátku 20. století. V současné době je k vidění celkem devět staveb, z nichž pět je zpřístupněno veřejnosti formou interiérové nebo specializované expozice či sezónní výstavy.

Jihočeský kraj

Skanzen Buškův hamr je funkční technickou památkou původem z 18. století, nalézající se necelé 2 km jihozápadně od Trhových Svinů. Současnou podobu získal po celkové rekonstrukci v letech 1992 –1995. Návštěvníci mají  tak dnes ojedinělou příležitost vidět zařízení v provozu. Součástí expozice je  unikátní sbírka kovářského nářadí a kolekce lidového nábytku z Doudlebska s ukázkami keramiky, podmaleb na skle a dobového zařízení z přelomu 18. a 19. století.

Holašovice – památka UNESCO Vesnice Holašovice, ležící nedaleko Českých Budějovic není sice muzejní expozicí v pravém smyslu, je však prvním a zatím jediným naším souborem lidové architektury zapsaným do prestižního Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO a  do jisté míry supluje chybějící muzeum v přírodě v etnograficky bohatém regionu jižních Čech. Holašovice reprezentují mimořádně celistvě dochované historické jádro vesnice s pravidelným středověkým založením, s početným souborem zděných vesnických staveb. Je tak jedním z nejlépe zachovaných a nejpůsobivějších dokladů jedinečné jihočeské architektury druhé poloviny 19. století. V období 1840 – 1880 byla totiž průčelí všech statků upravena ve stylu tzv. selského baroka.

Plzeňský kraj

Expozice lidové architektury v Chanovicích je součástí Vlastivědného muzea Dr. Hostaše v Klatovech, budovaná od devadesátých let 20. století pracovníky muzea a dobrovolníky z muzejního spolku Vlastivědná společnost REGIO v Klatovech. Hlavním posláním skanzenu je záchrana ohrožených staveb lidové architektury v jihozápadních Čechách, jejich uchování a následná prezentace široké veřejnosti. V roce 2002 byl zpřístupněn interiér prvního objektu a v  současnosti se zájemcům prozatím nabízí na deset památek přístupných pro exteriérovou prohlídku.

Karlovarský kraj

Skanzen Doubrava se nachází v obci Doubrava, správně spadající pod obec Lipová. Doubrava byla roku 1995 prohlášena za vesnickou památkovou rezervaci. Muzeum lidové architektury v přírodě tvoří soubor charakteristických staveb chebské lidové architektury s nejstarší kompletně dochovanou usedlostí typu chebského hrázděného statku z roku 1751. Interiéry jednotlivých objektů jsou vybaveny ukázkami zemědělského nářadí, nástrojů a nábytku pocházejících z 18. až 20. století.

Soubor lidové architektury Zubrnice se řadí k nejmladším a stále se rozšiřujícím skanzenům v České republice. Široké veřejnosti byl zpřístupněn roku 1987 a od roku 1997 je pod správou Památkového úřadu. Základem areálu je stará historická vesnice ležící v klínu kopců Českého středohoří. Návštěvníkům se zde nabízí pestrý soubor roubených, hrázděných i zděných staveb včetně interiérových  expozic přibližujících život, práci a kulturu původního, převážně německého obyvatelstva.

Stará Ves – skanzen podkrušnohorské vesnice Chomutov Ukázkou historie a způsobu života obyvatel Krušnohoří je soubor staveb ve Staré Vsi. Stavby a jejich okolí jsou vybaveny dobovými předměty. Dominantou je funkční větrný mlýn holandského typu. Roubená stavba zve k návštěvě stálých expozic řemesel typických pro Krušnohoří, jimiž jsou zejména výroba dřevěných hraček, krajkářství, včelařství a mnohé další. Statek nabízí komplexní pohled na tradiční venkovský život rodiny a na běžné práce v hospodářství i v domě. Skutečnými raritami jsou exponáty břízy ojcovské, která patří mezi nejpřísněji chráněné rostliny, a jabloňový sad, který vyrostl ze štěpů starých odrůd posbíraných v již zaniklých vesnicích regionu. Ve Staré Vsi probíhají celý rok akce přibližující dřívější způsob života, zvyky našich předků, lidové tradice a dovednosti starých řemeslníků.

Liberecký kraj

Dlaskův statek v Dolánkách u Turnova je jedním z nejtypičtějších příkladů patrových roubených staveb pojizerského typu. Původem svobodnická usedlost postavená v roce 1716 a později několikrát přestavovaná je dnes součástí Muzea Českého ráje v Turnově. V  interiérech lze zhlédnout expozice vesnického obydlí, zemědělského a řemeslnického nářadí, zpestřením je prezentace historie mlýnů a mlynářství z oblasti Pojizeří.

Skanzen Pertoltice Sdružení Lidové stavby provozuje skanzen v obci Pertoltice u Frýdlantu. Jádrem skanzenu je hrázděný (památkově chráněný) dům z konce 18.st a kovárna z roku 1893. Součástí je expozice a dále ukázky tradičních zvyků a řemesel – připravuje se vaření v černé kuchyni a pečení chleba, kovářské práce, dále běžné činnost spojené s životem na vesnici, i méně známá řemesla např. rodinná více než 100let stará tradice výroby a oprav žesťových nástrojů. Pro zájemce je možno zpřístupnit i části dalších zajímavých objektů v obci – aktuálně objekty sloužících k bydlení a to vesnická usedlost s krovem a částmi patra z poloviny 17.století, polopatrové stavení s původním krovem a stavebními detaily z druhé poloviny 18.stol)

Královehradecký kraj

Podorlický skanzen v Krňovicích je v Královéhradeckém kraji ojedinělým příkladem,  kdy se zřízení a provozování tohoto typu muzejní expozice chopil soukromý subjekt. Jeho cílem není jen záchrana ohrožených památek lidové architektury regionu Královéhradecka, podhůří Orlických hor a Podkrkonoší, ale i snaha seznámit širokou veřejnost s tradičním způsobem života, hospodářstvím a řemesly Podorlicka. Slavnostní zahájení prací bylo započato roku 2002. Výstavba pokračuje i v současnosti s tím, že návštěvníkům je umožněn přístup na vybrané objekty.

Pardubický kraj

Soubor lidových staveb Vysočina je jediné muzeum v přírodě v Pardubickém kraji a východních Čechách vůbec. Expoziční celky se nacházejí v osadě Veselý Kopec obce Vysočina, v osadě Svobodné Hamry a v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku.

Kraj Vysočina

Selské muzeum Michalův statek v Pohledí Národní kulturní památka Michalův statek nabízí návštěvníkům návrat do života selského lidu na haberském panství v období po konci třicetitileté války až do zrušení poddanství  v českých zemích v roce 1848.

Jihomoravský kraj

Muzeum vesnice jihovýchodní Moravy je expozicí lidového stavitelství jednotlivých oblastí Slovácka. Skanzen je rozčleněn do areálů představujících veřejnosti Moravské Kopanice, luhačovické Zálesí, Horňácko, technické vodní stavby, vinohradnický areál a areál lučního hospodářství. Celkem je zde umístěno 64 objektů v terénu, který byl uměle modelován navážkami a vysazen zelení tak, aby odpovídal původnímu prostředí. Expozice situované do vybraných objektů seznamují návštěvníka se způsobem života a bydlení lidu, jak v horských oblastech Slovácka, tak v úrodné části Pomoraví. Muzeum provozuje Národní ústav lidové kultury.

Větrný mlýn v Kuželově je jedním z mála dochovaných zděných větrných mlýnů tzv. holandského typu. Počátek jeho historie údajně spadá do roku 1842. Ve čtyřicátých letech dvacátého století přešel pod správu Technického muzea v Brně, které provedlo jeho rekonstrukci a uvedlo ho funkčního stavu ovšem jako muzejní exponát. V přilehlých hospodářských a obytných budovách je nainstalovaná expozice horňáckého bydlení a zemědělského nářadí dokumentující tradiční zemědělské výrobní postupy.

Zlínský kraj

Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Muzeum bylo založeno v roce 1925 sourozenci Jaroňkovými, čímž se řadí k nejstarším institucím svého druhu ve střední Evropě. V rámci svého poslání vyvíjí činnost sbírkotvornou – shromažďuje a pečuje o sbírkových fondů movitých a nemovitých dokladů tradiční lidové kultury zakarpatského regionu s výskytem roubeného domu, z ní vyplývající práci vědecko-výzkumnou, publikační a prezentační formou výstav a dlouhodobých expozic. V současné době muzeum disponuje cca 126 000 sbírkovými předměty. Stálé expozice jsou umístěny v 15 usedlostech a objektech v areálu Valašská dědina, v pěti technických objektech v Mlýnské dolině a 4 specializovaných instalacích v Dřevěném městečku. V areálu muzea se navíc každoročně pořádá celá řada zvykoslovných, řemeslnických nebo folklórních pořadů, které tak naplňují představu generace zakladatelů vytvořit z muzea v přírodě tzv. živé muzeum.

Soubor lidových staveb v Topolné spravuje Slovácké muzeum v Uherském Hradišti  a jeho součástí jsou především dvě památkově chráněné selské usedlosti s č.p.90 a 93. Návštěvníci zde mohou zhlédnout expozici lidového bydlení, kovářství či rybářství. Komplex budov je doplněn o drobnější hospodářské objekty jako např.  sušírnu ovoce, studnu, udírnu, polní kříž apod.

Stavby lidové architektury v Rymicích. Areál rezervace památek lidového stavitelství východní Hané v Rymicích u Holešova, spravován Muzeem Kroměřížska, je unikátním souborem lidových staveb, jež se dochovaly na místě a byly následně upraveny pro muzejní účely. Vedle interiérů prohlídkových objektů, jež jsou vybavené autentickým nábytkem, domácím i polním nářadím, zde návštěvníci můžou zhlédnout mimo jiné také starou kovárnu s výhní a kovářským nářadím či větrný mlýn holandského typu z nedalekých Bořenovic.

Karlovské muzeum ve Velkých Karlovicích je situováno ve dvou budovách památkově chráněného objektu bývalého kupeckého domu z počátku 19. století. Jsou zde instalovány expozice poskytující obraz života lidí v této části Valašska. Základem národopisné sbírky je zemědělské a salašnické nářadí, postupy zpracování lnu, vlny a výroby ovčího sýra. Lidové umění zde zastupují soubory řezbářských prací. Samotná expozice pak dokládá historii výroby lisovaného a foukaného skla ve zdejších sklárnách.

Archeoskanzen Modrá se nachází na okraji vesnice Modrá v okrese Uherské Hradiště. Jedná se archeologický skanzen představující život obyvatel Velké Moravy. Archeoskanzen tvoří sídliště s palisádovým opevněním, bránou a strážními věžemi. Uvnitř se nachází repliky soudobých staveb včetně polozemnicových chat, řemeslnického okrsku a domu představujícího sídlo místního velmože, tzv. paláce.

Olomoucký kraj

Soubor staveb lidové architektury v Příkazích („Hanácké skanzen“) Část obce Příkazy ležící nedaleko Olomouce je vyhlášenou památkovou rezervací. Soubor dochovaných usedlostí s žudrem a přilehlých stodol tvoří od roku 1994 areál „Hanáckého skanzenu“. Základem je Kameníčkův grunt a 4 špaletové stodoly v zahradách navazujících na vstupní objekt. V obytné části je instalována řada expozic věnovaná lidovým řemeslům a tradičním podobám domácích prací (praní a žehlení), zatímco převážná část expozice umístěné ve špaletových stodolách je využita k instalaci nejrůznějších zemědělských strojů a nářadí.

Moravskoslezský kraj

Archeologická lokalita Chotěbuz-Podobora je jednou z nejvýznamnějších pravěkých a raně středověkých památek Těšínského Slezska. Nese pozůstatky bikulturního osídlení, které se v chotěbuzských lesích rozkládalo v pozdní době bronzové a halštatské, během kterých na výšinné ostrožně vyrostla pravěká osada. O několik stovek let později ji na témže místě nahradilo skvěle ohrazené raně středověké slovanské hradisko, jehož přibližnou podobu s didakticky rozmístěnými sídelními a výrobními objekty rekonstruuje v dnešní době areál Archeoparku Chotěbuz-Podobora.
Kotulova dřevěnka je roubená lidová stavba ve městě Havířově v Moravskoslezském kraji. Pochází z roku 1781 a je nejstarším dokladem původní zástavby. Kotulovu dřevěnku postavil jistý Folwarczny, jehož jméno je vyryté v trámu u vchodu do dřevěnky. Dřevěnka byla přístupná od roku 1955 až do roku 1989, pak byla uzavřena a poté byla slavnostně otevřena v roce 1997 jako další z poboček Muzea Těšínska. Přísluší k ní mladší zděná stodola s chlévem a větrný mlýnek. Je zde expozice lidového bydlení a zemědělství na přelomu 19. a 20. století.
Všechna práva vyhrazena pro NÚLK Strážnice